Z trojlístku konfliktních zemí Blízkého východu je třeba napsat poslední shrnutí vývoje v Iráku. K předešlým článkům si přečtěte tematické číslo věnované 10. výročí nelegální druhé války v Iráku a souhrnné číslo věnované situaci na Blízkém východě.


A poslední důležitý článek byl překlad od novináře Elijaha J. Magniera z jordánského deníku Al Rai, který zpravodajsky pokrývá válečné zóny na Blízkém východě, především Irák, Sýrii, Libanon a věnuje se Hizballáhu a hnutí Mudžahedínů. Přeložili jsme jeho analýzu současné situace v Iráku z ledna 2016.


Pro současný vývoj se částečně potvrzuje jeho analýza ohledně konfliktu USA a jednotek al-Hashd al-Sha'bi (Popular Mobilisation Units – PMU). Írán sice nedosáhl v Iráku shody na úrovni šíité-šíité, šíité-sunnité, šíité-Kurdové, ale jím podporované jednotky PMU nyní hrají velmi důležitou roli. Americká arogance, která velí chovat se v Iráku jako v dobyté kolonii, je nyní vystavena další závažné zkoušce v novém konfliktu, který vypukl před dvěma dny. Protože nová eskalace je pro vývoj situace v regionu (Sýrie, Irák) naprosto typická, budeme se jí věnovat podrobněji.

O užitečném využití islámských teroristů

Americký scénář boje v Sýrii s teroristy se po současné prohře musel změnit. Skupiny teroristů-demokratů vytvořených ad hoc pod různými vlajkami podporované NATO a USA kvetly v zemi jako houby po dešti. Jenže po rusko-syrské ofenzívě s pomocí Hizballáhu a íránských gard se dostali Západem podporovaní teroristé do mediálně neudržitelné pozice. Trump po prohrané válce v Sýrii od nich dává ruce pryč. Tento podnikatelský miliardář a prezident nemá rád lúzry, v tomto případě navíc zděděné od předešlého demokrata Obamy. Ale USA má příliš mnoho závazků k wahabitským režimům Saúdů a Kataru, kteří zdejší teroristy vyzbrojují a platí.

Situace se mění v případě Turecka po neúspěšném pokusu o vraždu Erdogana. Pokus o atentát nepřímo podporovaly USA a EU tím, že poskytly politický asyl radikálním odpůrcům Erdogana jako je exulant Fethullah Gülen. Jeho stoupenci s podporou tureckých jednotek soustředěných i na letecké základně NATO v Incirliku aktivně připravovali zavraždění Ergodana a vojenský puč. Pokud by puč byl úspěšný, Západ by jej jistě přivítal jako další barevnou revoluci směrem k demokracii. Ale vojenský puč nevyšel. Rusové včas varovali Erdogana, který jim v téže době sestřelil stíhačku v Sýrii a byli s ním proto ve válečném stavu. Erdogan pozatýkal spiklence a postupně pakuje NATO z Turecka, protože se mu stalo doslova životu nebezpečným.

Nakonec se rozpadla i koalice na podporu terorismu v Sýrii mezi Katarem a Saúdy. Takže čeští čtenáři živení korporátními presstituty se docela nedávno s údivem dozvěděli, že Turecko a Katar podporují terorismus v Sýrii, zatímco předtím tyto islámské velmoci vedly v Sýrii pilný boj za demokracii. Ale tak už to ve světě simuláker a presstitutů chodí. A normálním lidem je to vlastně úplně jedno.

Oblast nového konfliktu proxy-války USA-Írán

Scénář letecké podpory NATO a USA pro teroristy v Sýrii a Iráku je velice jednoduchý. ISIL zaútočí a USA podpoří jeho útok tím, že se tak zvaně "spletou". Pak cíleně zabíjejí v klíčové oblasti útoku Islámského státu vládní jednotky Sýrie nebo Iráku raketami a letadly NATO. Aktivní letecká podpora teroristům se nejprve popře, stejně jako bombardování nemocnic, použití fosforu v bombách proti civilistům ve městech atd. Pak se prohlásí, že na tom něco málo bude, ale že za to stejně může Putin. Za deset let se masakr začne vyšetřovat vojenským soudem. A pak se to uzavře osvobozujícím rozsudkem federálního soudu USA, jako v případě masakru civilistů v Bagdádu spáchaného v roce 2007. Tak se provádějí válečné zločiny Západu. Jak známo, zločiny se provádějí rychle, ale pak se dlouho soudí s citovaným výsledkem demokraticky nastolené "spravedlnosti". Tomu odpovídá i současné bombardování civilistů v dobývané syrské Rakkce. Na co Kurdové a SFA ukáží prstem, to jim NATO promptně vybombarduje, dokonce i s mezinárodně zakázanými fosforovými bombami, dokonce i když se jedná o jedinou civilní nemocnici v obléhaném a dobývaném městě. Podrobnosti nedávného útoku zde.

Poslední vývoj v trojúhelníku Irák-Sýrie-Jordánsko

A nyní k vývoji v Iráku, především v oblasti al-Tanfu, o níž jsme psali v posledním článku o Sýrii (Západní boj s teroristy v Sýrii je v posledním tažení). Poslední eskalace se děje hned na druhé straně hranice a má velmi podobný scénář intervence USA ve prospěch terorismu, kterou ještě před nedávnem USA a NATO provozovalo v Sýrii, například v obloženém Deir-es-Zoru a v oblasti kolem Golan. K tomu viz článek z roku 2016 pod názvem Příměří v Sýrii skončilo a ISIL dostal přímou leteckou podporu USA. Přesně tento scénář se nyní děje v Iráku v kritické oblasti kolem nelegální a nyní vyklízené US-základny v al-Tanfu, která se dostala do úplného obklíčení. Podle iráckého premiéra a velitele jednotek PMU, které tvoří zcela oficiální součást íránské armády, došlo v boji proti teroristům v oblasti al-Tanf k zásadnímu incidentu 8. srpna 2017. USA vypálily salvu dalekonosnými raketomety HIMAR na vládní jednotky PMU, které zde aktivně odolávaly ofenzívě ISIL. Podívejte se na tuto mapu incidentu eufemisticky nazvaného "friendly fire".



Podle údajů armády na místě zahynulo podle dosavadních neúplných zpráv mezi 40-70 vojáky PMU a další desítky byly zraněny. Údajně zde zahynul i syn vrchního velitele jednotek PMU. USA a spojenci podle klasického scénáře útok zatím popřely, jako obvykle. Ale íránský viceprezident Nouri al-Maliki už útok USA zcela oficiálně odsoudil a požaduje vyšetřování tohoto zločinu, včetně potrestání pachatelů. Podle všech zkušeností na to asi bude čekat dost dlouho.

Proč USA pomáhají teroristům právě zde

Pohled na horní mapu ukazuje, že strategický zájem v této oblasti má pro západní válku s teroristy naprostou prioritu. A to samé platí pro Sýrii a pro Irák v boji proti terorismu. Bílá na mapě dole ukazuje Jordánsko, kde CIA za naše daně cvičí teroristy-demokraty, které pak posílá do Sýrie a pravděpodobně i do Iráku. Zelená barva je hranice mezi Irákem a Sýrií, černá jsou obsazená území v Iráku držená Islámským státem. Druhý důvod útoku USA na irácké jednotky PMU je dán jejich aktivní rolí při obklíčení al-Tanfu. Irák angažovaný v boji proti terorismu se tiše dohodl s asadovou SAA, že odtud Západem placené žoldnéře vypakují, jak jsem o tom psal minule. To pochopitelně rozčílilo demokratické a wahabitské státy, které společnou demokraticko-teroristickou rukou v této oblasti bojují s teroristy, vyzbrojují je a platí jim žold. Navíc toto video velitele iráckých PMU ukazuje, jak z napadené oblasti US-helikoptéry evakuovaly velitele ISIL. Tito zahraniční žoldnéři a teroristé jsou příliš cenní na to, aby zde zahynuli stejně bídně a anonymně jako normální teroristický plebs.

A poslední důvod raketového útoku je US-obrana strategické dálnice Baghdád-Terbil-Jordánsko. Americké firmy dostaly zakázku na rekonstrukci poté, co ji Američany nepřímo založený ISIL zavřel a zničil roku 2014. K založení Islámského státu v Iráku viz článek z roku 2014 s titulem Fakta o Blízkém východě XXVII. aneb Falešná karta zvaná ISIL. Zkrátka, teroristé zničí Irák po nelegální válce USA s pomocí US-zbraní. Pak se dodají US-zbraně irácké vládě bojující proti terorismu. Pak se postaví za ropu dálnice, která byla zničena oběma stranami. A pochopitelně, zakázku na obranu této silnice dostala přejmenovaná žoldnéřská firma Blackwater, která beztrestně páchala zločiny v Iráku. Povstání proti okupaci USA a tím i Islámský stát vznikl mimo Mosúl, zejména ve Fallúdži. Zde Blackwater spáchal masakry na civilistech a jeho žoldnéři byli od místních obyvatel zlynčováni. Tím se zahájilo třetí kolo války v Iráku, které Západ označil jako boj za zničení Islámského státu. Není divu, že šíitské jednotky PMU nenávidí žoldnéře Blackwateru a chtějí ukončit intervenci Západu v Iráku. Odměnou je jim raketový útok Západu na jejich pozice během přímého boje proti Islámskému státu.


Hodnota článku (rešerše, napsání, korektura, anotace, ilustrace, redakční práce) je ohodnocena částkou: 500 Kč. Pokud chcete na provoz webu přispět, klikněte zde, nebo na baner v úvodní stránce. Děkujeme!