Během několika měsíců od začátku první světové války začalo Německo postrádat suroviny potřebné k výrobě výbušnin. Ve snaze předejít hrozící porážce přišli chemici jako Fritz Haber a Carl Bosch s objevy, které překonaly tyto nedostatky a umožnily Německu ve válce pokračovat. Ano, je to ten Haber-Bosh, který umožnil zelenou revoluci přímou syntézou amoniaku, bez níž by v současné době polovina lidstva neměla co jíst. Ve snaze pomoci za každou cenu zapomněli Haber s Boschem na to, čemu se říká morální zábrany, takže dne 22.4.1915 Německo poprvé použilo chemické zbraně pod osobním dohledem Fritze Habera. V té době nikdo netušil, že vysoce nebezpečná práce na odstranění nevybuchlých náloží bude trvat více než dalších sto let

Během 303denní bitvy u Verdunu bylo použito odhadem 23 milionů granátů, mnohé z nich obsahující fosgen. Jenom 11. července 1916 Němci použili 137 tun bojových chemických látek. V roce 1917 u města Ypres Němci vypustili odhadem 125 tun chemické bojové látky, nazývané od té doby yperit. Koncem roku byl použit difenylchlorarsin, látka nutící k zvracení. To proto, aby si vojáci strhávali plynové masky a tak se vystavili smrtícím látkám, použitých současně.

Skončení války sice znamenalo ukončení používání chemických zbraní v Evropě, v Etiopii však italské letectvo aplikovalo stovky tun hořčičného plynu, ignorujíce tak Ženevskou dohodu, kterou Itálie podepsala v roce 1925.

O Vietnamu podrobně píšeme ZDE.

Stovky tun nevybuchlé munice jsou stále každoročně objevovány zemědělci ve Francii a Belgii. Jak uvádí Johannes Preuss, profesor geografie na Gutenbergově univerzitě v německém Mainzu, tak „v některých oblastech je sklizeň železa součástí každodenní práce.“ Nachází se nejen chemická munice, ale také vysoce výbušné miny, bomby, náboje, šrapnely a ostnatý drát. Ve Francii shromažďuje specializovaná agentura každý rok kolem 900 tun munice. Nejintenzivnější, červené zony se táhnou od Lille po Verdun a dále a pokrývají stovky čtverečních kilometrů. Belgická společnost pro likvidaci výbušnin, známá jako DOVO, každoročně sbírá až 200 tun nevybuchlé munice.

V Británii se každý rok objevuje několik starých chemických zbraní na dřívějších zkušebních a výcvikových střelnicích. Britská vládní laboratoř pro obranné vědy a technologie v Porton Down, necelých 10 km od Salisbury, je držitelem licence na přijímání, ukládání a bezpečnou likvidaci těchto zbraní. V současné době likviduje okolo 1000 kusů munice.

V roce 1972 bylo Londýnskou úmluvou o prevenci znečištění moří ukládáním odpadů a jiných látek, která vstoupila v platnost v roce 1975, zakázáno ukládání munice do moře. V současné době je riziko zamoření oceánu považováno sice za nízké, ale stále vyvolává obavy rybářů a obyvatel pobřežních měst a vesnic. V bývalém testovacím místě ve Spring Valley ve Washingtonu, DC stavební dělníci objevili v roce 1993 velké množství chemických zbraní z první světové války. Probíhající úklid areálu nyní trvá 25 let a stojí stovky milionů dolarů.

A kolovrátek se točí a vrtí. Naši přední vědci s novou morální odpovědností pokoušejí nové a nové účinné organofosfáty, tak důležité pro zabezpečení potravy pro stále rostoucí populaci. Že se přitom zakopne o nějaký novičok je zcela zákonité. Když mě minulý týden navyšovali dávky léků na vysoký krevní tlak o 2,5 mg, hlavní sestra Nikita si pochvalovala, jak malé množství léku udělá mnoho práce. Neodpustil jsem si poznámku, že novičok nebo LSD jsou mnohem účinnější, co se koncentrace týče.

Tato další technické revoluce 4.0 nebo 5.0 jsou z našich daní. Je na nás, abychom nedali stále ničivější a ničivější prostředky do rukou nezodpovědných šílenců.

Zdroj: Chemistry World

Doporučená četba: Michael Freemantle: Válka chemiků

Související: http://e-republika.cz/article4082-Ilegalni-biologicka-valka-za-na%C5%A1e-legalni-dan%C4%9B

Hodnota článku (rešerše, napsání, korektura, anotace, ilustrace, redakční práce) je ohodnocena částkou: 450 Kč. Pokud chcete na provoz webu přispět, klikněte zde, nebo na baner v úvodní stránce. Děkujeme!