Sedím doma v karanténě s příznaky koronavirózy, a věřte tomu, že to není příliš příjemné. Ač pozitivně netestován, mohu potvrdit, že je to nemoc velmi úporná. Právě teď jedu druhé kolo horské dráhy, při níž se střídají dny, kdy se cítím zcela zdráv, se dny plnými menších či větších obtíží. Chybí mi čerstvý vzduch a společenské kontakty, na druhou stranu mám trochu více času sledovat, co se děje na koronavirové scéně.

V tomto směru mě velmi zaujalo plošné testování na Slovensku, které je v masmédiích podáváno jako velký úspěch Matovičovy vlády a příklad hodný následování. Pokusím se vám, milí čtenáři, vysvětlit, proč se ve skutečnosti jednalo o velkou blamáž, kterou bychom v žádném případě následovat neměli. A pokusím se i naznačit, proč ji s velkou pravděpodobností opakovat budeme.

Trocha statistiky na začátek

Představte si hypotetickou zemi s 5 miliony obyvatel, v niž mají velmi nízkou míru promořenosti nějakou nemocí, na úrovni jednoho promile. Znamená to, že na 999 zdravých lidí připadá 1 infikovaný. Kdybychom měli nějaký test se stoprocentní přesností, vypadal by výsledek plošného testování všech obyvatel takto:



Červený obdélník označuje všechny infikované (v zemi s 5 miliony obyvatel by to bylo 5 tisíc lidí), ti ostatní by tvořili plochu zeleného obdélníka. (Omlouvám se, že to není úplně v měřítku, ten červený obdélníček by musel být mnohem menší). Celý obrazec (tedy zelená plus červená) je 100 %, tedy 5 milionů obyvatel.

Testy ovšem nejsou přesné, ten náš hypotetický má citlivost 75 %, což znamená, že ze 100 infikovaných jich dokáže zjistit 75, zbylých 25 označí za zdravé. Znamená to, že v zemi s 5 miliony obyvatel bude 3750 lidí správně označeno za infikované (červený obdélník) a 1250 infikovaných lidí bude volně pobíhat s oficiálním potvrzením o tom, že jsou zdraví, viz graf niže, na němž jsou tito falešně negativní lidé označení černou barvou:



To ale není všechno. Test má i svoji specifičnost, což prakticky znamená, že výjimečně označí jako infikovaného i zdravého člověka. Budeme uvažovat se specificitou testu 99 %, tedy že z každých 100 zdravých občanů označí za nemocného pouze jednoho. Na dalším grafu tuto skupinu, tedy lidi, kteří musejí být léčeni či jít do karantény, přestože jsou zdraví, představuje oranžový obdélník. V pětimilionové populaci by jich bylo téměř 50 tisíc:



Takže si to zrekapitulujme. Výsledkem testu je rozdělení populace do 4 skupin:

  1. 98,901 %, tj. 4.945.050 lidí, kteří jsou neinfekční a mají potvrzení o negativním testu na covid-19, tedy výsledek testu je v souladu s objektivní realitou. Nikde ovšem není napsáno, že se u těchto lidí do týdne virová nákaza neobjeví.
  2. 0,075 %, tj. 3.750 lidí, kteří jsou infekční a mají potvrzení o pozitivním testu na covid-19, opět skupina lidí, která byla testem určena správně a mohou být izolováni a léčeni.
  3. 0,025 %, tj. 1.250 lidí, kteří jsou infekční, a přesto mají potvrzení o negativním testu, tedy falešně negativní výsledek testu. Tito lidé, ukolébáni negativním výsledkem testu, jsou i při velmi nízkém R kolem 2 schopni, pokud jim bude ponechán volný pohyb, do 14 dnů promořit celou zemi i její široké okolí.
  4. 0,999 %, tj. 49.950 lidí, kteří jsou neinfekční, a přesto mají potvrzení o pozitivním testu na covid-19 a musí do karantény, protože mají falešně pozitivní výsledek. Tedy poměrně velká skupina zbytečně vyděšených lidí, která je schopna v případě tlaku na svoji hospitalizaci přetížit zdravotnický systém oné země.

Podíl lidí z 2. skupiny, tedy objektivně nemocných a pozitivně testovaných na skupině pozitivně testovaných (skupina 2 + skupina 4, celkem 1,074 % populace a 53.700 osob) činí 6,983 %. Na jednoho skutečně infikovaného tak připadá cca 13 falešně pozitivních.

Jestli vám výsledky testu připomínají výsledky testování v jisté středoevropské zemi, jedná se o podobnost čistě náhodnou. Vždyť v ní přece bylo otestováno pouze 3,63 mil. obyvatel a pozitivně z nich bylo otestováno pouhých 38.359 lidí, tedy 1,06 % z testovaných. (ZDE) Sami vidíte, že čísla pozitivně otestovaných z hypotetického příkladu (1,074 %, tedy 53.700 osob z 5 milionů testovaných) jsou nadsazená a hovořit o neúspěchu plošného testování na Slovensku by mohl jen zarytý dezinformátor z proruského webu. Co však v žádném případě nadsazené není, je citlivost a specifičnost testů. (Najdete ji v odkazech na stránkách neziskové organizace FindDX) A z těchto hodnot lze celkem snadno vypočítat, že z pozitivně otestovaných na Slovensku v rámci plošných testů je skutečně nakažených jen přibližně 3 tisíce lidí.

Trocha černé kroniky na závěr

Testy, které byly k testování na Slovensku použity, nemají certifikaci ani ŠÚKL, ani jiné certifikační autority v EU, přestože ŠÚKL na svých stránkách tvrdí něco jiného. Testy byly teprve 22. září schváleny Světovou zdravotnickou organizací (WHO) na výjimku v nouzové situaci pro pacienty, kteří mají 5-7 dní od nástupu příznaků, a podle stanoviska WHO musí být prováděny se striktním dodržením pokynů výrobce, tedy řádně vyškolenou obsluhou a ve zdravotnických zařízeních. (ZDE). Studie, které zkoumaly citlivost a specifičnost použitých testů, jak už jsem zmínil, jsou k nalezení na stránkách FindDX a u dvou z výrobců (Biosensor SD a Rapigen) nevycházejí vůbec dobře, u třetího (Abbott) nejsou dostupné.

Při komunikaci se Štátnym ústavom pro kontrolu liečiv (ŠÚKL) jsem se od "odd. riaditeľa a kontroly" dozvěděl, že "všetky antigénové testy obstarané štátom sú riadne registrované a spĺňajú požiadavky na in vitro diagnostické zdravotnícke pomôcky, do ktorých spadajú. Viac informácií tu: https://www.sukl.sk/hlavna-stranka/slovenska-verzia/media/tlacove-spravy/antigenove-testy-na-plosne-testovanie?page_id=5457".

Při použití odkazu na databázi Evropské komise z hlavní stránky ŠÚKL a zadání testu od SD Biosensor mi doporučená databáze vrátila odpověď No results for the provided filters. A na můj opakovaný dotaz mi Jana Noskovičová z odd GT, č. dverí 4.10, sdělila, že "ŠÚKL nezabezpečoval plošné testovanie. Databáza je funkčná viac informácií tu: https://covid-19-diagnostics.jrc.ec.europa.eu/devices/detail/345", což je ovšem ta stránka, na níž jsem už jednou, v reakci na původní dotaz, byl.

Na můj další dotaz už žádná odpověď nepřišla, úředníci ŠÚKL si evidentně nechtějí pálit prsty s akcí vlády, která nechala otestovat téměř 4 miliony svých spoluobčanů testem s nízkou spolehlivostí, za nevyhovujících podmínek a nekvalifikovaným personálem, tedy v naprostém rozporu s podmínkami, které pro testování antigenními testy stanovil výrobce a Světová zdravotnická organizace.

Plošné testování bezpříznakových lidí je nesmysl, přesto se slovenská vláda i přes nesouhlas odborníků rozhodla je uskutečnit. Velkou část lidí přinutila k testu výhrůžkami o restrikcích proti netestovaným, další velkou část přinutili zaměstnavatelé a majitelé nájemních domů, kteří hrozili neotestovaným vyhazovem. Požadavek, aby lidé předkládali výsledek svého testu policistům, úředníkům, či dokonce strážným v továrnách a obchodech, je nelegální, a nápady na označování netestovaných jsou přímou cestou k norimberským zákonům.

Cena jednoho testu je 4,4 eura a při odhadovaných celkových nákladech na jednoho otestovaného kolem 55 euro nám vychází, že slovenská vláda utratila za nesmyslnou akci jen za první víkend (má se o tomto víkendu opakovat v nejpostiženějších okresech) více než 200 mil. euro (cca 5,5 mld. Kč). Můj osobní názor je, že přesně to byl hlavní účel celé akce a že se právě pro tento velký úspěch bude opakovat i v dalších zemích, včetně České republiky.

Související články:


Hodnota článku (rešerše, napsání, korektura, anotace, ilustrace, redakční práce) je ohodnocena částkou: 450 Kč. Pokud chcete na provoz webu přispět, klikněte zde, nebo na baner v úvodní stránce. Děkujeme!