Snad Vás smůla potkala, snad Vás ještě potká
ale Frantík od mala kapáneček koktá…
Poezie pro děti

V dětské říkánce posílá pan doktor Frantíka do školy pro koktavé, ale nevysvětluje proč, když Frantík už koktat umí. Dovedu si představit, že kdyby v té době koktavých dětí přibývalo zvýšeným tempem, vznikly by školy pro koktavé ve větším měřítku. To byla doba, kdy byla pomocná škola pro děti, které potřebovaly pomoc, a pak tu byly "šišlárna", kterou navštěvovali ti, co neuměli správné ř.

Byla to doba, kdy na začátku školního roku přicházeli do třídy noví žáci, kteří „opakovali“ a nebylo na nich nic zvláštního, i když se mohli stát terčem vtipů pro někdy viditelnou nedovtipnost.

V dnešní době by označení kokta bylo bráno jako urážka specifických hodnot Frantíka.

Odbočení první: Ftaláty narušují sexuální vývoj dětí

V únoru 2000 Washington Toxics Coalition požádala Agenturu pro ochranu životního prostředí, aby přidala ftalát DINP na seznam monitorovaných chemikálií. K tomuto účelu je v USA zřízen program nazvaný Inventář uvolňovaných toxických látek. O pouhých sedm měsíců později EPA oznámila, že plánuje vyhovět žádosti skupiny a do databáze přidala důvody k monitorování: "Údaje o toxicitě jasně ukazují, že DINP způsobuje nebo lze důvodně předpokládat, že způsobuje rakovinu a další závažnou nebo nevratnou chronickou toxicitu jater, ledvin a vývojovou toxicitu u lidí.“

V současné době je známo, že DINP ovlivňuje sexuální vývoj dětí. Snižuje pohyblivost spermií, zvyšuje malformace varlat a dalších orgánů a zvyšuje pravděpodobnost neplodnosti chlapců s relativně vysokou úrovní expozice této chemické látce později v životě. Experimenty na laboratorních krysách také ukázaly, že ty, které byly vystaveny DINP v děloze, měly „reprodukční malformace“ a vyvinuly se u nich rysy obvykle pozorované u samic, včetně bradavek podobných samicím. DINP je také spojován s vysokým krevním tlakem a inzulinovou rezistencí, což může vést k cukrovce. Studie různých ftalátů ukázaly, že způsobují vrozené vady, reprodukční problémy, potraty, rakovinu varlat, ledvin a jater. Vystavení chemickým látkám v děloze nebo v raném dětství je také spojeno s problémy s učením, pozorností a chováním, nižším IQ, problémy s pamětí a autismem, jejichž míra nedávno dosáhla rekordních výšin. Zatímco Komise pro bezpečnost spotřebitelských produktů a Kongres zakázaly použití osmi ftalátů v dětských hračkách, Úřad pro kontrolu potravin a léčiv stále povoluje použití stejných chemikálií při výrobě potravin.

Z těchto důvodů Earthjustice 7. prosince 2020 zažalovala FDA jménem Centra pro bezpečnost potravin, Americké asociace pro poruchy učení, Environmental Defence Fund a dalších ekologických skupin a požadovala, aby agentura přijala opatření proti ftalátům. Žaloba poznamenává, že „požití potravin a nápojů kontaminovaných ftaláty je primárním způsobem, jakým je většina lidí ve Spojených státech – včetně dětí – vystavena většině ftalátů“, a žádá soud, aby napravil „mnohaleté nepřiměřené zpoždění“ FDA a aby agentura do 60 dnů přijala opatření na základě své petice z roku 2016.

Přestože když jsou vystaveni všichni, barevní lidé mívají nejvyšší hladiny chemikálií. Podle Národního programu biomonitoringu měli černoši, hispánci a Asiaté v USA vyšší hladiny než běloši u 9 z 10 ftalátů, pro které byly hlášeny údaje.

"Máme navždy chemikálie a teď máme všude chemikálie," řekl o ftalátech Maricel Maffini, výzkumník, který 15 let studoval chemikálie narušující endokrinní systém. Díky pružnosti kapitalistického systému jsou ftaláty označené za toxické zaměněny jinými ftaláty Jako třeba DINP za DEHT /(2-ethylhexyl)phthalate (DEHP). Výsledkem je, že expozice obyvatelstva zůstává konstantní. Kromě své role „změkčovadel“ se ftaláty přidávají do vůní, aby zůstaly ve vzduchu, a lze je nalézt v botách, lékařských hadicích, izolacích, sprchových závěsech, zahradních hadicích, interiérech automobilů, pneumatikách, látkách, podlahových krytinách, stavebních materiálech, sportovním vybavení, čisticích prostředcích, prostě všude. Neustále se zvyšující výroba ftalátů samozřejmě zvyšuje i expozici nás všech. Evropská agentura pro chemické látky dosud DPHP neregulovala, i když chemikálii posuzuje jako potenciální endokrinní disruptor.

Odbočení druhé: Dlouhé prsty Big Pharmy

Hostem Michaela Berkeleyho, který po dlouhá léta vytváří program Soukromé vášně byla bývalá šéfka pracovní skupiny pro očkovací látky Kate Binghamová. Pořad o nejoblíbenějších hudebních dílech vybraných osobností je jedním z programů, kde se hosté profilují nejen svojí profesí, ale i svým spojením s hudbou. V zajímavých 23 minutách nám Kate vypráví o svých pochybách, jestli vlastně všechny ty pro výrobu vybrané vakcíny budou funkční, zmiňuje se o vytvoření NHS registru, kam se přihlásilo více než 500 000 občanů, z nichž více než jedna třetina byla ve věkové skupině přes 60 let. Pociťuje jako politováníhodné, že mnoho z těch, kteří se dobrovolně přihlásili do klinických studií, nejsou v aplikaci NHS uvedeni jako očkovaní, a tak jsou penalizováni za svůj altruismus. Hlavní důvod k jejímu kritickému pohledu na administrativu a politickou garnituru vidí v katastrofálním nedostatku lidí s vědeckými, průmyslovými, obchodními a výrobními dovednostmi jak mezi státními úředníky, tak mezi politiky, případně jejich neochotu rozumět navrhovanými řešeními.

Uvádí jeden příklad za všechny. Jako manažerka projektu našla působivou technologii, která byla schopna vyrobit viru podobné peptidové vakcíny během šesti týdnů. Šestitýdenní výrobní přístup mohl potenciálně zkrátit dobu výroby hromadných proteinových vakcín o 90 % ve srovnání se současnými proteinovými procesy.

Tato botanická technologie ukazovala schopnost zvládat i budoucí patogeny a varianty, což je považováno za nevyhnutelné riziko pro společnost. Počáteční jednání s malou severoamerickou společností byla úspěšná. Byly dohodnuty rámcové podmínky a byla identifikována místa na severu Anglie s kapacitou poskytovat výrobu na vyžádání na půdě Spojeného království, stejně jako schopnost dodávat hromadné vakcíny globálně. To vše se však zastavilo, když uprostřed vyjednávání úředníci stanovili požadavek, aby každá dohoda podléhala nepandemickým nákupním procesům. Byly požadovány doslova tisíce formulářů a proces se zastavil a nakonec selhal.

Kate je přesvědčena, že kdyby existovalo nějaké skutečné pochopení toho, co bylo v sázce, křehkosti malých firem a radikální novosti tohoto procesu, neztratili by ve Spojeném království šanci na rychlou produkci proteinů. Neztratili by také atraktivní ekonomickou příležitost – to vše v sektoru, který má být klíčovou vládní prioritou. Možná že se podaří někdy vnést světlo do vhození těchto byrokratických vidlí do zajímavého projektu, ale mě to připomíná dlouhé prsty Big Pharmy prosazující jedině správnou cestu za vakcínou a léčení vakcínou jako jedině správné léčení. Podobných jasně politicky motivovaných vidlí se vyskytovalo příliš mnoho, aby pochyby o motivaci vlád a Big Pharmy nejen vznikly, ale také se staly rozhraním na my a oni. Z antikrista se stal antivaxer. Oba vždy zralí na šibenici, ohnivou hranici nebo doživotní žalář.

Odbočení třetí: Když ptáčka chytají, hezky mu zpívají...

Ne mým jménem.

Když se moje matka ve svých 93 letech, rok po smrti svého manžela, rozhodla opustit nemocnici, přijal jsem to se sestrami jako přání matky zemřít doma, v prostředí a obklopena lidmi, které zná. Vyslechli jsme spoustu varování a osočení, že pácháme vraždu, nevíme, co děláme, a tak podobně. Pravda byla, že jsme to před tím nikdy nedělali, on má člověk většinou jenom jednu matku.

Jednoduché to nebylo, ale byli jsme tři a díky našemu dědovi jsme po restituci měli prostředky na zakoupení služeb, které by jinak byly prakticky nedostupné. Nelze se nezmínit o hospicu Cesta domů, bez jejichž služeb by těch pár měsíců byl mnohem mnohem těžší. To, že se nám praktický lékař omluvil, byla jen jedna malá část poznání toho, o co vlastně šlo. Teprve později jsem pochopil, že matčino přání byl jeden z posledních darů, které nám, dětem, dala. Možnost vidět nedůstojnost umírání.

Co se týče toho umírání, pamatuji si, jak naše očekávání svobody, která nás očekávala v objetí EU a NATO, vedla naše čelní mluvky i k výrokům o „svobodě i umřít“. Z tohoto slibu zůstali zavření senioři zavření v domovech důchodců a jejich izolace od rodin, společnosti jako takové a vystaveni neustálému strašení z ČT. Zůstaly z toho tresty za nenošení roušek a nástroje k rozeštvání společnosti.

Není jistě náhodou, že v okamžiku, kdy začala válka, covid zmizel, ale tresty zůstaly, cenzura ztvrdla a naše nová vláda opět hrozí kriminálem za projev odlišného názoru.

Ne mým jménem.

Tři a půl roku za podvracení republiky od Husáka bylo potvrzením od strany a vlády, že pravda byla na mé straně. Vyhrůžka třech let od Fialy potvrzuje jen to, že jsem zase na správné straně barikády. Já jsem však tu barikádu nestavěl, stavěli ji podpůrci banderovců, ničitelé pomníků během „pandemického zákona“ a v neposlední řadě činitelé degradující školství v celém profilu. Když jsme my, na správné straně barikády měli Assangeho jako příklad přicházející nesvobody, nevěřili jste. Mávali nám před očima nálepkou fašismu, nacionalismu a já nevím čeho a jen málokdo ten fašismus viděl přicházet.

Jsou jistě i takoví, co jásají nad blokací Nové republiky a europoslance za SPD. Nebudou jásat dlouho, protože i na ně příjde řada.

Ne mým jménem.

Zdroje:

Hodnota článku (rešerše, napsání, korektura, anotace, ilustrace, redakční práce) je ohodnocena částkou: 450 Kč. Pokud chcete na provoz webu přispět, klikněte zde, nebo na baner v úvodní stránce. Děkujeme!