Každý den vychází najevo problémy v návrhu zákona o státním rozpočtu na příští rok. Podle zákona o rozpočtových pravidlech jsou příjmy a výdaje odhadovány, a to na základě platné legislativy. Ukazuje se však, že řada dílčích údajů počítá teprve s následnými úpravami příslušných zákonů či jiných pravidel.
V minulém článku bylo zmíněno, že ministerstvo průmyslu a obchodu bude mít na výdaje v příštím roce ještě méně, než bylo plánováno před povodněmi v letošním září, a oproti roku 2024 to je snížení o téměř 10 %. Ministerstvu průmyslu a obchodu bude chybět v příštím roce skoro 23 mld. Kč podpory na obnovitelné zdroje z celkového objemu 31 mld. Kč. Peníze mají ze zákona připadnout solárním a jiným zelenoenergetickým baronům (jedná se převážně o velkorysé dotace z let 2009 a 2010 vyplácené 20 let). On to pan ministr financí Stanjura „myslel dobře“. Arbitráže kvůli nevyplacení podpor nemůže riskovat, tak to zaplatí spotřebitelé energií. Firmy to v plné míře určitě nebudou, ty zastupují mocné svazy, tak to zaplatíme my, občané, nebo se zvýší rozpočtový deficit na rok 2025. Jasno má prý být do konce roku.
Zdá se, že dalším nekorektním údajem jsou očekávané příjmy z rozpočtu Evropské unie v roce 2025 v celkové výši 153 mld. Kč, tedy historicky nejvyšší roční příjem za 20 let členství v EU. Tomu snad nemohou věřit ani ti, co mají na ministerstvu financí na starost přípravu státního rozpočtu, za Fialovy vlády se totiž tento příjem stále snižuje. V roce 2023 skončil na úrovni necelých 117 mld. Kč. Asi tam „ministerští“ zahrnuli 2 mld. Eur (asi 50 mld. Kč) slíbené předsedkyní Evropské komise, Ursulou von der Leyenovou, na sanaci povodňových škod. U této položky se nakonec ukázalo, že se nejedná o žádnou částku z rozpočtu EU navíc. Dotace EU ve výši 50 mld. Kč však můžeme čerpat jednodušeji a bez spolufinancování ze státního rozpočtu z částky 535 mld. Kč, jež nám byla na evropské dotace již „přiklepnuta“ na celé programovací období 2021 až 2027, a kterou postupně čerpáme.
Doufejme, že v návrhu zákona o státním rozpočtu na rok 2025 nebyl či nebude uplatněn některý z účetních triků za účelem snížení rozpočtového deficitu. Vedle státního rozpočtu existuje řada státních fondů (například Státní fond dopravní infrastruktury - SFDI), jež jsou financovány ze státního rozpočtu. Pro státní rozpočet to je výdaj, pro státní fondy příjem. Účetní trik spočívá v tom, že si státní fond vezme úvěr, což je pro něj příjem, avšak bez dopadu na výdaje státního rozpočtu. Přesně toto nedávno vytkl Fialově vládě Eurostat, když si loni SFDI vzal úvěr 20 mld. Kč. Kromě toho Eurostat letos odmítl jako příjem roku 2023 uznat zhruba 29 mld. Kč z dividendy ČEZ, kterou si ovšem ministerstvo financí do příjmů započetlo celou, tedy v objemu 54 mld. Kč.
Výsledkem bylo kromě dalších metodických nepřesností zvýšení deficitu státního rozpočtu za loňský rok o 58,5 mld. Kč z 288,5 mld. Kč na 347 mld. Kč. Vůči voličům se jedná o podvod vlády „rozpočtové odpovědnosti“. Navíc v časových řadách v přiložených tabulkách k návrhu zákona o státním rozpočtu na rok 2025 se stále objevuje deficit státního rozpočtu, neboli ústředních vládních institucí za rok 2023 v původní výši 288,5 mld. Kč. Otázkou je, zda byl upraven i státní dluh od roku 2023 včetně prognóz na roky 2024 a 2025. V návrhu rozpočtu na rok 2025 je uveden státní dluh ve výši 3,6 bilionu Kč, tj. 43,1 % HDP, přičemž úrokové výdaje na obsluhu státního dluhu by měly dosáhnout hrozivých 100 mld. Kč. Údaje se však mohou ještě po listopadové prognóze na rok 2025 zhoršit, neboť Česká národní banka minulý týden sdělila, že ekonomika v příštím roce poroste pomaleji než původně předpovídala.
Za Babišovy vlády, v době kovidu, byly úrokové výdaje jen okolo 40 mld. Kč a státní dluh byl nižší než 40 % HDP. Kdo umí lépe hospodařit se státními financemi? To ponechám laskavému čtenáři ke zvážení.
V úterý 9. října bude o návrhu zákona o státním rozpočtu na příští rok jednat Rozpočtový výbor Poslanecké sněmovny. Uvidíme, jaké změny mezi rozpočtovými kapitolami budou provedeny či zda vůbec nastanou.
Yvona Legierská je členkou ČSSD a Institutu české levice, přednáší na Vysoké škole finanční a správní, byla náměstkyní ministra financí v letech 2001 až 2005.
Hodnota článku (rešerše, napsání, korektura, anotace, ilustrace, redakční práce) je ohodnocena částkou: 450 Kč. Pokud chcete na provoz webu přispět, klikněte zde, nebo na baner v úvodní stránce. Děkujeme!