Loni stálo svět zbrojení 1,7 bilionu dolarů
Ivan Zacharčenko
Září 14, 2012
Tuto neblahou zprávu sdělil generální tajemník OSN Pan Ki Moon. Dále prohlásil: "Svět denně utratí na zbrojení přibližně dvojnásobek částky, kterou dá OSN na své globální mírové mise, ochranu lidských práv a rozvoj za celý rok."...."Je to ohromná hodnota pro lidi, kteří uléhají hladoví, pro děti, které umírají z nedostatku pitné vody, pro zemědělce, kteří nemohou obdělávat půdu zaneřáděnou minami."
Řekl, že ekonomové tuto situaci nazývají "cenou za volbu", avšak on označuje tyto výdaje za amorální. Jeho další slova: "Svět si intuitivně uvědomuje, že se konflikty nemohou řešit válkami, že se nedostačující světové zdroje musejí vydávat na to, aby se lidstvu pomáhalo vzkvétat a nikoliv na zbraně, které zvyšují utrpení."
Ke svému dalšímu pětiletému funkčnímu období v OSN ujistil, že jeho klíčovým a prvořadým úkolem bude odzbrojení, které bude v jeho další práci na denním pořádku. S takovým projevm Pan Ki Moon vystoupil na fóru nejvyšší úrovně ve valném shromáždění celosvětové organizace kultury světa.
Převzato z Ria.ru
11. září 2001 a finanční cíle světového zákulisí
Valentin Katasonov
Září 15, 2012
Z mnoha verzí zřícení mezinárodního obchodního centra je nejméně pravděpodobná ta oficiální, t.j. že celou akci zorganizovali teroristé al-Kájdy. Za nejpravděpodobnější lze považovat teorii Andrease von Bülowa, Thierry Meyssana. Michela Chossudovského, Giulietta Chiese a mnoha dalších. (1) Von Bülow je bývalý ministr vědy a techniky a předseda zpravodajského výboru Bundestagu, Meyssan je francouzský spisovatel, autor knihy 11. září - velká lež, Chossudovsky je kanadský ekonom ruského původu a Chiese italský novinář, člen Evropského parlamentu. Jejich jednotlivé verze se moc neliší. Připouštějí i účast al-Kájdy, avšak ne v roli organizátora, ale když už, tak jako realizátora. Za hlavního organizátora považují CIA s možnou pomocí i jiných tajných služeb, včetně Mossadu. Hlavními organizátory byli ti co jsou zváni "světovým zákulisím". Účelem bylo zničit zbytky demokracie v USA a začít permanentní válku pod maskou "boje s terorismem", který má završit proces globalizace, ustavení nového světového řádu a světové vlády.
Světové zákulisí jsou především majitelé největších bank, pojišťovacích společností, investičních fondů a dalších penežních organizací. Ve známém seznamu "Výboru 300" (vytvořeném Johnem Colemanem, autorem senzační knihy "Hierachie spiklenců: Výbor 300" (2)), na tuto bandu připadá přes polovinu členů "výboru". Mnozí z nich jsou přímo či zprostředkovaně akcionáři FEDu - soukromého úřadu, řídícího "tiskařský stroj". Ti jsou jádrem světovéo finančního systému. Lze vyvodit závěr, že při přípravě 11. září se braly v úvahu i úkoly finančního charakteru.
Je známo, že na 11. září vydělali mnozí spekulanti nadačního trhu, kteří měli k dispozici informace ze zdroje a předem byli o akci informováni, včetně termínu. Předmětem spekulace s poklesem byly cenné papíry mnohých společností:
a) Společností, jejichž kanceláře byly v Mezinárodním obchodním centru,
b) Pojišťovacích společností, které musely po 11. září vyplácet miliardové kompenzace,
c) Leteckých a turistických společností.
Podrobnější informace lze nalézt v (3).
Vážnější důvody těch, kteří akci zorganizovali. Americká měna se k počátku 21. století stala nestabilní. Rozpoutala se fondová krize vedoucí ke ztrátám virtuálních aktiv v objemu několika bilionů dolarů. Lidem se po 11. září vtloukalo prostřednictvím masmédií kontrolovaných finanční oligarchií do hlav, že hlavní příčinou krize je teroristický útok al-Kájdy.
Po 11. září se finanční krize postupně vstřebávala. Vládnoucí kruhy USA přecházely od neoliberální hospodářské politiky (počátek byl za Reagana) k tradičním keynesiánským metodám její regulace. Keynesiánství je opodstatněné a efektivní jen ve válečných podmínkách. Před jedenácti lety začala pod rouškou boje se "světovým terorismem" třetí světová válka s po celém světě mistrovsky posouvanou liní fronty.
1. V USA došlo k další militarizaci ekonomiky. Do 11. září podíl vojenských výdajů klesal, čímž se americká ekonomická krize zmírnila. Po nové militarizaci bohatly vojensko-průmyslové korporace. Zvyšovaly se deficity státního rozpočtu, které byly pokrývány bankovními půjčkami bank z okruhu FED. Státní dluh narůstal tak, že nedávno překročil 100% HDP. Tiskárny FED začaly pracovat ještě usilovněji.
2. Washington mohl pod záminkou boje s "univerzálním zlem" nutit své spojence zaplatit něco z nákladů na realizaci svých dobrodružství. Například na společnou válku v Iráku v roce 2003 dali spojenci desítky miliard dolarů (kompenzace výdajů Washingtonu).
3. Je potřeba způsobit chaos a hospodářský rozklad, případně oboje v zemích, které vydávají měnu a jsou schopny konkurovat americké měně, aby byla poptávka po dolaru. Boj s terorismem (čti pěstování terorismu) je ideálním prostředkem k udržování chaosu, spravování periferií světového kapitalismu a udržování uměle nadsazeného kurzu dolaru. Akce 11. září a to co následně Washington prováděl potvrdilo a upevnilo status dolaru coby "okupační" měny
4. Washington získal možnost vládnout s ohromným objemem peněz obíhajících za hranicemi USA. Stačí cokoliv nebo kohokoliv obvinit z účasti na terorizmu, následně pak zmrazit jeho bankovní konta nebo je obstavit. Není vyloučeno, že USA kvůli snížení nahromaděného ohromného dolarového převisu za hranicemi Ameriky (biliony dolarů) prohlásí tyto dolary za špinavé. Toto už předvedli ve "zločineckých ("nedemokratických") zemích. Rusko podle nich mezi zločinné patří a nemůže mít čisté peníze.
Pokud si to přejí, mohou země "zlaté miliardy", majitelé FEDu a další lichváři, s podporou státu v zádech (včetně soudů), řešit záležitosti "periferních zemí" podle libosti. Především mohou rozhodovat které měny mohou obíhat v zóně "zlaté miliardy". . A Čerepanov k tomu říká: "...nejdůležitější úlohu hraje příjem z emisí, který získává vláda USA z některých vysoce rozvinutých zemí v důsledku zavedení všeobecného boje s praním špinavých peněz. ... Gigantické sumy čerstvě natištěných peněz hrozí zemím s ustavičně bobtnajícím disponibilním finančním obratem poslušně následovat neodbytná doporučení FATF, což je mezinárodní organizace pro boj se špinavými penězi." (4)
Události 11. září fakticky vnesly do pravidel oběhu americké měny zásadní změny. Stejně jako dříve dává FED do oběhu papírové a elektonické "papírky", ty pak putují do oběhu v dalších zemích mimo "zlatou miliardu". Zde se uplatňuje princip presumpce viny u místních obyvatel. Aby se dolary opět vrátily do zemí zlaté miliardy, musejí se místní dobře chovat a soustavně dokazovat, že nejsou "teroristé a zločinci". Kvůli této presumpci viny se vzmáhá hysterie ohledně mezinárodního terorismu, praní špinavých peněz, porušování lidských práv, porušování práv investorů, nedemokratických voleb, šíření jaderných technologií, poškozování práv sexuálních menšin atd.
Pod slovem místní jsou myšleni nezkušení oligarchové nebo korupcí zbohatnuvší úředníci. Po čase dochází k soudům a je třeba platit. Příslušný paragraf se vždycky najde.
Regulaci peněžního oběhu mohou majitelé "tiskařského stroje" vylepšit tím, že do seznamu "teroristů" a "zločinců" zahrnou i občany vlastních zemí. V USA se proto už něco dělá. Pozavírali tam na dva miliony lidí. Na víc zatím jejich věznice nestačí.
Pokud bude zde popsaná finanční reforma realizována, bude to znamenat konec "peněžní" historie ,lidstva. Potom bude celý svět jedním koncentračním táborem a tam peníze potřeba nejsou. Že by o tomto modelu společnosti hovořil Lejba Bronštejn (Trockij) po revoluci, vyzývaje přetvořit celé Rusko v gigantickou "pracovní armádu" a zrušit peníze jakožto buržoasní přežitek?
Lidstvo musí vědět pravdu o událostech 11. září, aby nedopustilo realizaci zde probíraného záměru "světového zákulisí".
Převzato z Fondsk.ru
Odkazy v ruském originále
Štěpení v EU a zájmy Srbska
Petr Iskenderov
Září 20, 2012
V Bělehradě oznámili záměr vyhlásit celonárodní referendum o vztahu země k EU. Politika dřívějších vlád se prakticky setkala s nezájmem. (1) Sjednocená Evropa není schopna objektivně provádět aktivní a především jednotnou zahraniční politiku, jak dokazuje příklad Sýrie.
Zahraniční tým Tomislava Nikoliće může mít mimořádnou možnost využít rozpory v EU, pokud tento tým dokáže Nikolič skonsolidovat. Tým musí prokázat diplomatické umění a mít jasno ve státních zájmech své země.
Referendum o Kosovu může vládě přinést potřebný právní základ pro mnohem nekompromisnější jednání s Bruselem. V referendu o Kosovu v roce 2006 se většina obyvatel vyjádřila pro ústavu v jejíž preambuli byly Kosovo a Metohije pojaty jako autonomní součást Srbska. Na mezinárodní scéně tento plebiscit sehrál jen omezenou úlohu. Několik týdnů po něm vyhlásil zvláštní vyslanec OSN Ahtisaari svůj projekt nezávislosti Kosova pod kontrolou. Bývalá Tadičova vláda v neformálních rozhovorech se západními diplomaty projevovala ochotu se Kosova vzdát. Hledala se jen vhodná doba a příhodný politický kontext.
Dnes se mnohé změnilo. Rozhovory o Kosovu se překrývají se začátkem jednání o vstupu Srbska do EU. V referendu může zaznít i otázka účelnosti tohoto vstupu do jednotné Evropy a kam až může Srbsko ustoupit. Je jasné, že většina obyvatel a především voliči Nikoliče budou proti vstupu do EU i za cenu zřeknutí se Kosova.
Bruselská byrokracie nemá chuť přivodit si další komplikace. Je rozdělena na dvě části. Severní blok států EU je k Srbsku a jiným "problémovým" státům velmi tvrdý. Jsou to SRN, Nizozemí, Finsko a částečně Francie. Jižní blok je Španělsko, Řecko, Itálie a Portugalsko, kteréžto země přistupují k otázkám Srbska jinak. Španělsko a Řecko odmítají uznat pseudonezávislost Kosova. Portugalsko ji uznalo jako jedna z posledních zemí EU až na nátlak USA. Itálie je jako vždy specifická. Evropská komise zatím na události netlačí. Pro eurointegraci Srbska je v Bruselu připraveno patřičně surové vyjádření. Evropská komise doporučuje Radě EU zmrazit zahájení jednání až do konce roku 2013. Podle západních analytiků může dojít až k tomu, že vstup do EU přestane Srby zajímat. (2)
Srbský místopředseda vlády a ministr obrany Vučič projevil po sdělení termínu jednání po roce 2013 velký optimismus. (3) Prohlášení německého představitele CDU, že musí Srbsko před vstupem do EU podepsat s Kosovem pro obě strany právně závazný dokument o principech oboustranných vztahů, není třeba přikládat zvláštní význam. Do té doby budou v Německu volby, které zamíchají tamními politickými poměry. (4)
Pro Srbské vedení nastala výjimečně příznivá možnost dát občanům najevo své zahraniční priority a prohloubit spojenectví s Ruskem nejen slovy, ale i skutky a snažit se vytvořit si "srbskou lobby" v řadách nejednotné EU.
Převzato z Fondsk.ru
Odkazy v ruském originále
Zdroj včetně odkazů: Outsidermedia