O lidi při záchraně eura nejde. Zcela naopak: v době, kdy se zavádělo, namlouvali jeho architekti evropským občanům, že bude sloužit zájmům lidí ve sjednocené Evropě. Teď jsme svědky, že naopak my, lidé, máme sloužit a obětovat euru.

Euro se stalo zlatým teletem. Společnou klecí, do které byly uvězněny evropské národy a jeho obhájci hrozí katastrofálním scénářem, pokud euro padne. Evropané žijí terorizováni strachem z budoucnosti, neustálými obavami z inflace, ze ztráty úspor, ztráty hodnoty akcií a vytváření dalších záchranných deštníků, financovaných nárůstem státního zadlužení. Euro se stalo vyšší hodnotou než člověk sám a za jeho existenci musí Evropané tvrdě zaplatit. Tak jako nám bušili do hlav dříve marxismus- leninismus jako jedinou správnou ideologii, přesvědčují nás apoštolové eura dnes o jediné možné a správně cestě. „BUDIŽ EURO“ bylo postaveno na úroveň „BUDIŽ SVĚTLO“. Nebude-li euro, hrozí hluboká hospodářská krize, rozpad vnitřního trhu, ztráta sociálních jistot, sociální nepokoje, politické převraty a mezinárodní rozbroje, argumentují politici.

Zvrácená logika - podíváme-li se na růst nezaměstnanosti, nárůst počtu sebevražd, prohlubující se recesi právě kvůli existenci eura. Jenže ono je to zcela jinak: teprve prostřednictvím eura lze uskutečnit historicky bezprecedentní politický převrat. Jenom díky němu lze zrušit národní parlamenty a ústavy jednotlivých zemí a plánovat likvidaci demokracie. Státní útvar s  500 milióny obyvatel není možné řídit jinak než tvrdě centralisticky. Historie nás ovšem učí, že se žádná, příliš velká říše, nakonec neudržela. Možná že ale zažijeme historicky bezprecedentní situaci. Doposud to byly státy, které vytvářely vlastní měnu. Bylo by to poprvé v historii, kdyby byl kvůli měně vytvořen stát.
Cenou za udržení eura je dramatický nárůst nezaměstnanosti. Na níže uvedeném grafickém znázornění zpracovaného na základě údajů z Eurostatu v roce 2011 mělo Španělsko v roce 2010 41,5% nezaměstnaných mladých pod 25 let, Řecko 32,8%, Itálie 27,8%, Portugalsko 27,7%. V září letošního roku stoupla nezaměstnanost v e Španělsku na 53% a v Řecku na 55%, v Itálii na 35,3% a v Portugalsku na 36,4%.

Graf: nezaměstnanost mladých pod 25 let v Evropě , údaje za rok 2010

No image specified. One of the following parameters must be set: fileId, randomGalleryId, fgalId, attId, id, or src.

Podle studie Světové organizace práce (ILO) je nezaměstnanost mladých lidí ze zemí jižní Evropy jedna z nejvyšších na světě a situace ve Španělsku a Řecku je na úrovni Namibie. Španělsko je ve srovnání s Řeckem ve zdánlivě lepší pozici, zejména co se týká hospodářské struktury a nižšího státního zadlužení. Přesto se nachází na spirále směrem dolů. To vede k naprosté ztrátě důvěry a obdobnému scénáři, jaký známe z Řecka: úprk peněz ze země, zejména do Anglie, Německa a Singapuru. Bohatí už tedy své peníze vyvedli ze země a s nimi často i celé své rodiny. Přestože představitelé EU slíbili španělským bankám, které špatně investovaly, pomoc ve výši 100 mld euro, únik kapitálu ze země to nezastavilo.

Mladí lidé jsou frustrovaní a vyšli do ulic. Nemají co ztratit, a to může být počátkem dlouhé občanské války. V den státního katalánského svátku „Diada de Catalunya“ vyšlo podle odhadů 1,5 milionů lidí do ulic a požadovalo vytvoření nezávislého státu Katalánsko a odtrhnutí se od Španělska. Protože se jedná o nejbohatší španělský region, může být výsledek plánovaného referenda o odtržení této části země pro Španělsko smrtelný.

Pomoc bankám však neznamená ještě pomoc hospodářství země. Banky nakonec stejně zaparkují velkou část této likvidity u Evropské centrální banky a penězovod do žil reálné ekonomiky, zajišťující pracovní místa, zůstane uzavřený. S ním bude však promarněna i šance na snížení nezaměstnanosti a nastartování ekonomického růstu.

(Zdroje: Focus Money on line 10.9.2012 Südeuropa hat höchste Arbeitslosigkeit der Welt, Institut pro světové hospodářství Kiel, Studie „Krize v jižní Evropě“, Prof. Hans Werner Sinn, Focus Money on line,“Die Jugend wird auf dem Altar des Euros geopfert“, 26. 9. 2012)


Euro je realita a není cesty zpět. Ubohost argumentace obhájců eura je stejná, jako říkat, že nikdy už nepůjde napravit žádné chybné rozhodnutí. Císař je nahý, ale všichni dělají, že to nevidí.