Krajské volby byly jednoznačnou porážkou Občanské demokratické strany. V porovnání s posledním krajským kláním přišla o více než polovinu voličů a její celkový výsledek byl jen dvanáct procent voličské podpory. Ta v mnoha krajích klesla dokonce pod magickou desítku. Nikdy v historii neměla ODS takovou "nepodporu". Došlo navíc k tomu, že ve většině regionů ztratila roli jedné ze dvou nejsilnějších politických sil a skončila až na třetím místě. Druhou pozici předala partaji, která již podle pravice dávno měla zmizet z veřejného života. A to i přesto, že občanští demokraté na poslední chvíli vytáhli svůj oblíbený trumf z posledních několika voleb, jakým bylo strašení rudou hrozbou. Nezafungovalo to.
Každá katastrofální pohroma v politice okamžitě vyvolá reakce spolustraníků. Pro část z nich je to jen výtečná příležitost jak sesadit neoblíbené vedení a dotlačit se k moci, některé ale opravdu trápí, kam směřuje podpora jejich názorového proudu. Takže rozhodně není překvapivé, že se nyní ozývají z ODS různé hlasy, volající po vytěžení závěrů z poslední volební porážky. A rovnou představují různá řešení. Jedni doufají, že stačí jen příchod Spasitele z Hradu, který svou aurou, zbavenou prezidentského úřadu, omámí celou společnost a z dvanácti procent udělá zase trojnásobek. Další vykřikují, že se ODS má vrátit k jakési zásadové pravicové politice a tím vytáhne údajně spící voliče z pelechů a dostane je k urnám. Pravicová politika to je prý něco jiného, než dělá tato vláda.
Všechny recepty, které se z ptákostrany ozývají, jsou ale od začátku mylné. Problém je samozřejmě hlavně Petr Nečas, ale z jiných důvodů, než se obecně uvádí. Pravicový volič, či možná přesněji původní elektorát ODS, ho nechce vyměnit za Václava Klause. To ukázal například i tím, že volil senilní fajfku se šlechtickým titulem, která je téměř ideálním symbolem neklausovské politiky. A před tím dal rekordní podporu chlápkovi, který se rád chlubil svými koulemi a neláskou k ješitnému staříkovi. Ti, co občanské demokraty volili, se už dávno smířili s tím, že éra tunelování je pryč. Mnoho z nich, zvláště těch mladších, má s devadesátými lety a zhasínáním světel velmi silný etický problém. A aktuální prezident sice zastává uznávaný úřad (jako jeho předchůdce), ale bez něj nejspíš pro mnohé zůstane jen symbolem kleptokracie a opozičních smluv. A celá autorita Hradu se rozplizne v zábavném videu tužkového eskamotérství.
Pravicový volič by také snesl, kdyby aktuální premiér zvyšoval daně. Zvládl by i zavedení progrese a mnoho jiných kroků aktuální vlády. Konec konců, tentýž volič volil ODS v situaci, kdy Václav Klaus udržoval progresivní daň s několika pásmy, která "trestala úspěšné." Volil ji i ve chvíli, kdy neexistovaly jakékoliv stropy na odvody zdravotního a sociálního pojištění a firmy do státního rozpočtu přispívaly mnohem vyšším procentem ze svých zisků. Nevadil mu ani Vodičkův sociální systém, který fungoval i v době, kdy vládla sociální demokracie.
Pravicovému voliči vadí něco úplně jiného, co zatím žádný z kritiků aktuálního vedení ODS nezmínil. Trošku může napovědět poslední skutečný volební úspěch této strany, který ji vrátil do Strakovky po osmiletém vládním půstu. Partaj tehdy měla naprosto jasné téma, odpustila si hysterii s mobilizacemi a navíc neustále vnucovala program, který díky tomu znal téměř každý občan naší země. Ovšem, strašila Paroubkem, měla v rezervě Kubiceho a po ruce novináře, jenže bylo naprosto jasné, co chce udělat, kam bude směřovat a navíc, působila důvěryhodně jako sebevědomá politická strana "s gulema."
Co je Občanská demokratická strana dnešních dnů? Jakýsi zvláštní subjekt, který ráno říká A, aby odpoledne řekl B a večer pro změnu zase A, ale pod podmínkou, že bude C. Jaký má tento mocenský spolek program? Kde jsou plakáty, které republice říkají: Uděláme to či tamto, nebo neuděláme to či tamto, protože tyto kroky jsou špatné? I negativní kampaň může voliči leccos říci. Ale nyní naše země zná o ptácích už jen to, že nemáme volit socany, protože to jsou komunisti a protože ti tlustoprdi mají bradavice nebo rovnátka (jenže při pohledu na šéfa Strakovky i tohle tak trochu ztrácí šťávu). A že nás oranžoví chtějí zatáhnout do Řecka a zničit naši budoucnost. Stačí ale, když někdo jiný po zhodnocení vládních kroků řekne, ale vždyť oni tam nechtějí, tam míříte vy, a najednou i to druhé strašení ztrácí obsah.
Je to problém naprosto prázdných volebních kampaní. Ale ten není jedinou příčinou krachu občanských demokratů. Druhou je fakt, že tato strana je pouze ve vleku událostí a její aktuální šéf působí jen jako komická figurka, jež netuší, která bije. Možná proto kmotrům tak vyhovuje. Stačí vyjít na ulici a poptat se lidí, jak pracuje tato vláda a kdo to řídí. Uslyšíme, že je to otřesné a Kalousek je ... zde můžeme dosadit libovolné sprosté slovo. Lidé pomalu ani nevědí, že máme nějakého premiéra Nečase a pokud to vědí, tak mávnou rukou a vrátí se k nadávání na Kalouska, který přece celý ten vládní cirkus (a tím pádem i ODS) řídí.
To by nahrávalo vizi, že by stranu měl uchopit její první předseda. Jenže, jak už bylo uvedeno výše, autoritu mu dává pouze úřad, bez něj bude jednou z tragických figurek hospodářského kolapsu devadesátých let. Petr Nečas však hlavně není jediný, kdo se takto chová. Celá ODS, čili všichni její politici, působí, jako by v aktuální vládě byli za trest. Jakýkoliv krok se navrhne, tak ho veřejnosti představuje ministr financí - a ODS stojí v pozadí a přikyvuje. No, když to musí bejt. My to sice nechceme, ale jako je ta krize. Můžou za to voni, ale my to jako vodkejváme. Pochopte, je to proti našemu programu, ale ti socani by to vedli hůř. A tak dále a tak podobně.
Pravicový volič se má za jistého nadčlověka. Někoho, kdo i týrán osudem si vždy dokáže poradit, protože přeci není nějaká socka, které chybí třicet korun. Rád si nalhává určitou výjimečnost, ale to by měla zohlednit i volební kampaň a politika stran, které se o jeho hlas uchází. Takže žádné fňukání a naříkavost a neustálé omlouvání. Naopak zde musí být hrdost ze všech kroků a to i kdyby šly proti původnímu volebnímu programu. Pravičák nechce slyšet: No promiňte, my jako zvedáme daně, ale je to jen na rok a strašně nás to mrzí a pak to určitě odvoláme, nemůžeme za to. Ten by nejraději slyšel, že nic takového nebude a nebo by chtěl ukázku drzého čela. Dali jste nám mandát snížit deficit a po prozkoumání všech řešení je bezpodmínečně nutné zvýšit daně všem, včetně nejbohatších. Vypočítali to naši odborníci (ne pláč, že to vnucuje nějaký Kalousek a my to nechceme), strana to jednohlasně podpořila a díky tomu tady do roka (zde nějaká lež) bude přebytkový rozpočet. Po jeho dosažení, se daňová zátěž sníží. Proto jste nás zvolili. A takto sebevědomě je nutno se chovat v každé situaci. Případně je nutno ještě přidat nějaké, vy, voliči pravice, jste ti lepší a moudřejší lidé, co naše kroky chápou.
Pravicového voliče také neosloví spolek rozhádanců, kde každý říká něco jiného. Porovnejme si jednotnou ODS Mirka Topolánka z roku 2006 s tou divnou partou ukřičených bab z posledních voleb nebo z dnešních dnů, kde každý táhne někam jinam a všichni se snaží všem udělat nějakou prasárničku. No a poslední věc, která by se ptákům mohla hodit, i když není zas až tak klíčová, je odstranění různých, naprosto negativně vnímaných Vondrů. Jenže tady by to chtělo určitý cit, protože než slabošský ústupek sockám, je koryto pro Promopra lepší - asi nejsmysluplnější by byl nějaký kopanec vzhůru do europarlamentu, či spíše do bruselské administrativy, kde by plány nemohli zničit hloupí voliči.