Začátkem října se ve Vatikánu shromáždilo na 260 biskupů z celého světa. Po dobu tří týdnů zde diskutovali nad novou evangelizací a životem Církve. O čem hovořili a jaký obraz katolické církve vyplynul z jejich diskuze?

Nehodlám rozebírat závěrečné poselství ani tzv. propositiones tj. 58 tématických postřehů určených pro Benedikta XVI. synodními otci, ale nabídnu několik zajímavých příspěvků, které zazněly do pléna. Kompletní přepis proslovů je uveden na webových stránkách Svatého stolce. Jak dobře poznamenává vatikanista Giacomo Galeazzi, závěry synodu byly velmi obecné a mnozí synodní otcové si údajně posteskli nad přílišnou šíří témat. Mimoto nebylo možné očekávat žádná “převratná“ rozhodnutí už kvůli tomu, že synod má čistě poradní funkci papeže. I tak zazněly podnětné hlasy a nechyběla kritika do vlastních řad.

Tak třeba předseda Papežské rady pro novou evangelizaci Rino Fisichella prohlásil: “Uzavřeli jsme se sami do sebe, ukazujeme soběstačnost, která nám brání, abychom se prezentovali jako živé a plodné společenství, z něhož se rodí povolání. Tak moc jsme byrokratizovali život z víry a svátostí.“ Podobným tónem se vyjádřil i filipínský arcibiskup mons. Socrates B. Villegas: “Hierarchie se musí vyhnout aroganci, pokrytectví a sektářství. Musíme potrestat ty z nás, kteří chybují, místo abychom skrývali chyby. Všichni jsme lidmi ve stádci lidí. (…) Naše poslání je pokorně nabízet a nikoli pyšně vnucovat.“

Vatikanista Andrea Tornielli míní, že vyjádřená sebekritika znamená, že biskupové jasně vnímají riziko, které pramení z obrazu Církve, která se považuje za soběstačnou, zaobírá se cele vnitrocírkevními půtkami, z Církve poznamenané neřestí kariérismu a skandály, z Církve, kde by mnozí rádi převrátili základ jejího poselství, z Církve, kde je na vzestupu neoklerikalismus, který se definuje jako ratzingerovský a přitom má pramálo společného s učením Benedikta XVI.

Zde už některé podnětné příspěvky účastníků synodu:

Za současné ekonomické krize je nutná angažovanost ve prospěch chudých.
Mons. François Lapierre, biskup ze Saint-Hyacinthe (Kanada):

“V kapitole 130 dokumentu Instrumentum laboris stojí, že sociální nauka Církve je hlásáním a svědectvím víry. Je neopomenutelným nástrojem a místem výchovy k ní. Instrumentum laboris se velmi bohatě, ale zároveň poměrně vágně zabývá vztahem nové evangelizace a sociální nauky Církve. Niterné pouto existující mezi hlásáním evangelia a službou spravedlnosti a míru se mi nezdá být dostatečně propracováno. Tato situace v sobě nese riziko, že nová evangelizace bude vypadat jako odpověď na vnitřní problémy Církve a ne jako jedinečný příspěvek k posílení spravedlnosti a míru ve světě. Díky současné ekonomické krizi vidíme, jak chtivost a touha po majetku poničily smysluplné vztahy, když oddělily ekonomii od její sociální dimenze, kterou má v životě člověka.Tyto vztahy mohou být obnoveny jedině skrze lásku, bratrství a přátelství, které musí najít své vyjádření nejen v meziosobních vztazích, ale také v ekonomickém a obchodním životě, jak to skvěle podtrhuje list papeže Benedikta XVI. Caritas in Veritate. V tomto kontextu je důležité, aby Církev byla bratrským společenstvím, tělem Kristovým. Společenství už je hlásáním Boží radostné zvěsti. V křesťanské iniciaci často oddělujeme lásku od spravedlnosti, cestu víry od sociální a politické reality. Je zapotřebí kultura solidarity. Velcí misionáři napříč stoletími dokázali sjednotit odvážné hlásání Kristova evangelia a angažovanost ve prospěch chudých. Jejich skutky byly často výmluvnější než jejich slova.“

Mons. Socrates B. Villegas z Filipín:

“(…) Zkušenost třetího světa mne učí, že evangelium sice může být hlásáno tomu, kdo má prázdný žaludek, ale jedině pod tou podmínkou, že i žaludek toho, kdo káže je prázdný stejně jako žaludek farníků. A konečně nová evangelizace musí být výzvou k nové lásce. Budeme věrohodnými nositeli radosti z evangelia jen pokud bude hlásání doprovázeno neoddělitelným poselstvím lásky.“

K tomu poznámka - v záverečném Poselství Božímu lidu jsou zmíněny dva pilíře nové evangelizace – prvním je kontemplace, kdy v tichu přijímáme Boží slovo a druhým pak služba chudým, v jejichž tváři rozpoznáváme tvář Krista. Z proslovů na synodu vyplynula nezbytnost starat se o chudé (charita) a angažovat se za jejich práva(tzv. politická diakonie).

Postoj Církve ke znovu sezdaným lidem a lidem žijícím v partnerském vztahu bez sňatku Mons. Felix Gmur, biskup z Bazileje (Švýcarsko):

“Církev musí najít řešení, jak se stavět k případům znovu sezdaných lidí, které nemohou být redukovány na hříšnou skutečnost. Osoby žijí v různých vztazích, ať už v manželství a tedy v rodinách, jak je zamýšlí Církev, anebo v jiných téměř rodinných vztazích. Pomysleme na dívku, která žije s matkou a druhem matky. Je nutné znovu promyslet vztahy týkající se těla rodiny, těla Církve a také lidského těla, sexuality. Ne všichni lidé žijí tak, jak my si myslíme, že by měli žít. Například jsou tu ti, kteří žili v manželství a rozvedli se a nyní žijí v novém manželství, ale jsou považováni za hříšníky a není jim tedy dovoleno přistupovat k eucharistii. Zde je nutné znovu zvážit celou věc, protože každý případ je jedinečný. Znám jeden pár, 50 let jsou spolu a každý z nich má za sebou krátkou zkušenost předchozího manželství. Společných padesát let nic neznamená? Je to pouze hříšná skutečnost? Zde by snad Církev měla představit nový přístup. Říkám, že je třeba brát tento problém vážně, i papež to řekl. Zatím v této oblasti neukázal cestu, snad právě na toto téma něco připravuje.“

Téma se objevuje v propositio 48 o křesťanské rodině: “Nová evangelizace se musí snažit čelit důležitým pastoračním problémům týkajících se manželství, případů rozvedených a znovu sezdaných, situaci jejich dětí, osudu opuštěných manželek, párů, které žijí mimo manželství a tendenci společnosti znovu manželství definovat.“ V mnoha diskuzních příspěvcích zazněla potřeba dát znovu sezdaným lidem najevo, že je Církev jejich domovem a zahrnuje je láskou. “Nikdo není vyloučen z komunity kvůli nestandartní rodinné situaci. Naopak o to více potřebuje být přijímán a podporován. Pomysleme hlavně na děti, které zřejmě těmito situacemi trpí nejvíce. Řekl bych, že mezi Církví a osobami nikdy nestojí zeď,“ prohlásil kardinál Giuseppe Betori. Disciplinární opatření zákazu přijímat eucharistii pro rozvedené však nadále trvá.

Jak evangelizovat zklamané sexuálními skandály? Mons. Brian Joseph DUNN, biskup z Antigonish (Kanada)

Jak můžeme evangelizovat osoby hluboce zraněné lidmi církve, kteří se podíleli na sexuálním zneužívání? Ježíš se zabýval zklamanými lidmi, pozorně naslouchal příběhům účedníků, aby v nich pak obnovil vědomí své přítomnosti. Příklad Ježíše ukazuje, že nová evangelizace, která se děje v plné krizi sexuálního zneužívání, spočívá alespoň ve čtyřech odlišných bodech.
Musí poskytnout autentickou příležitost naslouchat a společně rozlišovat pro pochopení hloubky bolesti, zloby a zklamání, které způsobil tento skandál. Naslouchání by se mohlo stát součástí služby každé diecéze ve formě místa pro meditace, kde by lidé mohli ventilovat svoji bolest a hledat vhodný způsob usmíření.
Musí analyzovat důvody, které vedly k této krizi a učinit opatření pro vytvoření bezpečného prostředí pro děti a pro ty nejzranitelnější ve společenství věřících.
Musí se zasadit o to, aby všechny vztahy a struktury uvnitř našich farností a lokálních Církví byly prosyceny duchem společenství skrze dialog, který sbližuje osoby, rozeznává přítomnost Ducha Božího v díle členů komunity a pomáhá těm, kteří si myslí, že jejich hlas Církev nikdy neslyší.
Musí posílit spoluzodpovědnost vhodnými změnami v některých strukturách Církve a zajisté také v mentalitě, v postojích a v emotivitě, které se projevují v těsném kontaktu s laiky. Tyto změny by mohly vést k vytvoření pastoračních skupin složených z kněží i laiků jako reflexe a oficiální uznání laické církevní služby a také skrze cílené a systematické zapojení žen tím, že jim budou svěřovány vedoucí pozice na všech úrovních církevního života, bude jim dovoleno být lektorkami, akolitkami a bude zřízena služba katechety.
Až se tak stane, Duch svatý bude znovu slyšen, naše víra bude předávána s větší účinností, budeme obnoveni ve víře a naše svědecví se stane více autentickým v současném světě.

Převzato z umlaufovin.

Chcete-li aktivně diskutovat, musíte se zaregistrovat.
Diskuzní fórum rubriky "Spiritualita" najdete zde.