1. Po skončení strašlivé II. světové války, po zkušenostech s velkou hospodářskou krizí, s arogancí a nespravedlností kapitalistů toužili lidé v celé Evropě po zásadní změně společenského systému. Po takové změně, které by zabránila opakování drastické minulé zkušenosti.
2. V r. 1946 hlasovali lidé v tehdejším Československu pro KSČ proto, že od ní očekávali splnění volebních slibů v podobě nastolení sociálně spravedlivé společnosti, založené na rovnosti a solidaritě všech lidí, společnosti, v níž budou uskutečněny tisícileté sny lidstva o svobodě.
Od socialismu očekávali zrušení všech forem vykořisťování a útlaku. V neposlední řadě také věřili, že to bude společenský systém, který sjednotí všechny lidi na celé planetě a ukončí tak války jednou provždy.3. V žádném případě nehlasovali pro ostnaté dráty na hranicích, pro zavírání a popravy politických odpůrců a teror majetkově i mocensky privilegované elity komunistických funkcionářů.
4. To se projevilo právě v období pražského jara a v boji za demokratický socialismus, za socialismus s lidskou tváří.
5. Násilný vojenský zásah Sovětského svazu a jeho satelitů zničil tuto naději a uvrhl národ na mnoho let opět do diktatury a vedl ve svých důsledcích k morální katastrofě, srovnatelné jen s obdobím po bitvě na Bílé hoře a po přijetí Mnichovského diktátu.
6. V listopadu 1989 vyšli lidé do ulic s podobnými ideály, s jakými v r. 1946 volili KSČ a s jakými v r. 1968 bojovali za demokratický socialismus.
7. Lidé na ulicích a náměstích chtěli svobodu a spravedlnost.
8. Avšak stejně jako po roce 1948 se nám dostalo něco zcela jiného. Dostalo se nám vlády stranických elit, nadnárodních firem a vlivných ekonomických elit, pro něž je tento stát a všichni jeho občané jen válečná kořist. Kořist, z níž musí v co nejkratším čase vydobýt co největší zisk.
9. Byli jsme tedy dvakrát po sobě podvedeni. Dvakrát již byly vznešené ideály a touhy lidí zneužity k osobnímu prospěchu bezskrupulózních kariéristů a diktátorů, svrženy do bláta a pošlapány. Dnes jsou vysmívány lokajskými propagandisty, kteří za blahosklonné poplácáni po ramenou od svých pánů prodají i vlastní matku.
10. Ale to není důvod, abychom naše ideály opustili! Právě naopak. Uskutečnění snů našich předků se za současné krize stává naléhavější než kdy dříve.
11. Z minulosti je však nutné si vzít poučení. Byli jsme podvedeni proto, že jsme se nechali podvést, že jsme svěřili moc do rukou několika lidí a naivně jsme věřili, že oni budou pracovat k našemu dobru.
12. Minulá diktatura i současný mafiánský systém jsou si strašlivě podobné. Pořád je to vláda nad lidmi. Nebyli jsme svobodní a stále nejsme.
13. Proto potřebujeme změnu. Všechnu moc lidu! Ne stranickým sekretariátům a podnikatelským mafiím.
14. Ano přímé demokracii. Ano právu občanů navrhovat a rušit zákony, odvolávat politiky kdykoliv.
15. Ano svobodě a demokracii i v podnikání. Již dost vztahu pán – zaměstnavatel a ponížený žadatel o práci - zaměstnanec. Jen podnikům vlastněným těmi, kdož v nich pracují a svou prací vytvářejí jejich bohatství, patří budoucnost.
16. Toto je cesta ke svobodě a spravedlnosti, toto je cesta k humánní společnosti, zbavené strachu ze zítřejšího dne.