Aktivistická média z Izraele a z USA široce komentují nový diskriminační plán Izraele, který pod záminkou nejasného povolení k pobytu vyžene asi 40 000 negevských Beduínů z jejich území obývaného po celá staletí.
Všichni Beduíni v Negevské poušti (celkem 180 000-190 000 lidí) jsou oficiálně občané Izraele. Ale Izrael musí řešit nebezpečí terorismu, které vyvolal svou vlastní vražednou politikou v Sýrii. A na Sinajské poušti v Egyptě se už začínají formovat první džihadisté proti židovskému státu, kteří odešli poraženi ze Sýrie. Výsledkem nihilistické politiky země je nucená deportace asi 35 vládou neuznaných vesnic, které zde ovšem jsou už celá staletí. A pochopitelně, většina z nich existovala dávno před uznáním Izraele v roce 1948. Protože pro židovský stát tyto osady oficiálně neexistovaly, jejich obyvatelé neměli právo na vodovody, kanalizaci, elektřinu a další civilizační vymoženosti.
Nyní chce židovský stát udělat totéž, co komunisté udělali Romům na Východním Slovensku a jinde v 50. letech. Stát chce tyto osady násilím zrušit a deportovat jejich obyvatele do předem určených městských zón, kde již nemohou žít svým vlastním způsobem života. Samotní Beduíni spjatí se svým staletým způsobem života považují umístění do ghett chudých židovských měst jako děsivou volbu. Al-Amur, mluvčí jeho klanu izraelských beduínů určených k deportaci k tomu poznamenal:
Mnozí izraelští aktivisté proti tomuto plánu protestují z podobných důvodů jako samotní izraelští Beduíni. Například sociologové z izraelských univerzit upozorňují na fakt, že tím vznikne další ghetto na okraji uzavřené a bohaté konzumní společnosti velkých měst. Ale izraelská vláda jedná tak, jako by měla dlouhodobě v plánu, že si vychová teroristy z vlastních občanů.