Velkovýkrmny a ohromné zemědělské podniky v Bretani jako Tilly-Sabco, Doux nebo Gad jsou na okraji bankrotu. Tyto fabriky nyní propouštějí tisíce zaměstnanců a fakticky zavírají své zdejší filiálky. V celé Bretani vypukla panika a vláda presidenta Hollanda má starost navíc. Neschopnost a lenost francouzských podnikatelů ve srovnání s jejich německým protějšky nyní začíná vybírat svou daň.
1. Kdo si zvolil špatnou cestu, ten jde špatně
Bretaňské zemědělství vsadilo na špatný model již před třiceti lety. Zničilo malé farmy, vytvořilo velkoplošné podniky, vzalo státní dotace, které promarnilo do špatných projektů, otrávilo půdu a vodu intenzivním hnojením, a nakonec musí tyto neproduktivní obří podniky zavřít. Důvod je jednoduchý: konkurence podobných zemědělských produktů z východní Evropy. A tam se tytéž nekvalitní potraviny vyrobí úplně za facku.
Vraťme se k číslům. Zdejší zemědělství představuje 7 % rozlohy obdělávané půdy ve Francii. Stáje, chovy, jatka a velkovýrobny potravin přešly na intenzivní formu od konce 70. let. K nim se brzy přidaly koncentrované systémy exploatace půdy ve formě velkých úzce specializovaných družstev jako Cooperl, Cecab nebo Triskalia. Koncentrace jednoho druhu chovu se zdánlivě vyplatila. Bretaň začala produkovat 50 % vepřového a 40 % vajec ve Francii. Pak přišel závěrečný účet zničené země a zdejší ekonomiky.
2. Politické důsledky krachu zemědělství
Od 90. let přicházely varovné signály, že "bretaňský model" je na pokraji krachu. Levné dovozy v Brazílie a po roce 1990 i z východní Evropy a přes nastrčené Polsko až z Ukrajiny způsobily, že celý systém ekonomicky zkolaboval. A nyní došlo k absurdní situaci, nad níž kroutí hlavou všechny levicové listy.
Francouzský podnikatelský svaz MEDEF, který posledních dvacet nedělal nic jiného, než že pokračoval v zoufalém ekonomickém modelu, zmobilizoval do stávek a do demonstrací vlastní zaměstnance, a to proti Hollandově socialistické vládě, která opravdu za nic nemůže. Prostě jen zdědila stav věcí, které zahnívají přes dvacet let, stejně jako hnojivy a pesticidy otrávená voda ve zdejších studních. A zdejší lidé, místo aby vzali rozum do hrsti a začali přemýšlet, kdo za to vlastně může, šli ničit státní zařízení na dálnicích. Pod vedením svých zemědělských baronů donutili nerozhodného Hollanda, aby zrušil tzv. "Eco-tax 2013", která jako jedna z mála věcí sloužila budoucímu rozvoji země. Příkladem světa na ruby byla manifestace v Quimperu, který je nejvíce postižen propuštěním. Spolek "Vivre, décider, travailler en Bretagne" se dal do služeb zdejších potravinářských baronů, kteří potřebují jedinou věc: neplatit daně. Demonstraci z Quimperu máte zde.
Ty předměty, které létají na policisty, jsou celé květináče, nikoliv květiny. Takže primárním požadavkem "bonnet rouge" neboli bretaňských "červených čepic" bylo zrušení ekologické daně. Tu mimochodem zavedla předešlá pravicová vláda na nátlak občanských a ekologických organizací znepokojených stavem země ve srovnání se sousedním Německem. Historie se opakuje jako fraška, protože původní požadavek Hnutí bonnet rouge bylo zrušení nespravedlivé daně uvalené na zdejší papír a jiné výrobky od Ludvíka XIV. v roce 1675. Taktéž se povstání zúčastnilo kolem 30.000 Bretoňců.
3. Konec špatný, všechno špatné
Bretaňští "povstalci" si tedy úspěšně otrávili pitomými velkochovy půdu a vodu; pak šli a ničili zařízení na státních dálnicích, aby dosáhli zrušení ekologické daně, která by jim umožnila přejít na jiný zemědělský model. Její výběr je nyní pozastaven a možná bude úplně zrušena. Následně využila situaci pravicová strana Národní fronty známá svými rasistickými a nacionalistickými extrémy. Kde je bída a strach, tam se podobné ideologii výborně daří, viz naše severní Čechy. Podívejte se na sérii o českém neofašismu (Makejte fašisté, ať se máme lépe). V Bretani se začíná formovat hnutí za nezávislost, které má velmi staré kořeny. Tato oblast byla násilím pacifikována pro francouzskou vládu až před sto lety, přičemž byla zrušena bretonština jako místní jazyk. Vzdělání bylo od 19. století prováděno pouze francouzsky. Zdejší kultura má vlastní tisícileté kořeny, proto není divu, ze zdejší patrioti opět zvedli hlavu. Ale vedou je ideje zemědělských magnátů a oligarchů, což není dobrá věc.