Francouzská pobočka charitativní organizace Oxfam publikovala na svých stránkách článek Areva au Niger: à qui profite l’uranium objasňující důvody francouzské intervence v Mali a nynější skrytou vojenskou pomoc zkorumpované vládě v Nigérii. Francouzi jsou neklidní, protože smlouva na těžbu uranu v Nigérii vyprší dne 31.12. 2013. A jde o tučný kousek pro francouzský nukleární průmysl, který produkuje téměř 80 % celkové výroby elektrické energie. Francouzi těží v Nigérii buď sami, nebo přes nastrčené prostředníky už 40 let a tato země produkuje 40 % světové těžby uranu.

1. Proč Oxfam kritizuje Arevu nyní?

Oxfam se už nemůže dívat na vyhladovělé děti v Nigeru a na tzv. "terorismus", který je ve skutečnosti povstáním zdejších kmenů proti zkorumpované vládě. Ta inkasuje zisky a děti v zamořených vesnicích nigerijské delty umírají na otravu ropou a dalšími těžebními produkty. Podívejte se na článek Ekologická katastrofa v deltě Nigeru a terorismus. Totéž se děje kolem těžby uranu, který směřuje do francouzských nukleárních elektráren. Za zdejší elektřinu skrytě platí lidé bývalých kolonií francouzské a britské Afriky.

Pracovníci Oxfamu položili státní firmě Areva několik zásadních otázek. Nikdy na ně nedostali odpověď a proto napsali svůj článek. Slušně se zeptali, jak tato státní firma kontroluje finance kolem vývozu uranu. Ten zahrnuje 70,8 % celkového vývozu Nigeru a na HDP se podílí pouhými 5,8 % z celkového zisku společného bohatství. Tento nepoměr by zarazil každého normálního účetního. Jenže Areva není normální podnik, nýbrž nukleární lobby; a Nigérie není normální stát, ale zkorumpovaná polovojenská diktatura. Výsledkem této rovnice jsou hladové děti, které má charitativně nakrmit OSN za peníze daňových poplatníků celého světa. Oxfam není hloupý a ví, jak to na světě chodí. Proto rozpoutal kampaň za transparentnost zisků v momentu, který je pro Francii nejméně vhodný.

2. Skrytá francouzská intervence v Nigeru

Oxfam není sám, kdo upozorňuje na hospodaření nukleární Arevy v tomto regionu. Analytici neziskovky Global Research si v článku Mali “Resource War” Extends into Niger: France sends Troops to Secure Niger Uranium Mines dobře všimli, jak za mediálně vytrubovanou "osvobozovací" válkou v Mali (viz náš článek Francouzská intervence v Mali, první otazníky) skrytě proběhla intervence francouzské armády i do sousedního Nigeru. Speciální jednotky dostaly příkaz zajistit francouzské zájmy v nejdůležitějším uranovém dole Imouraren, který leží 80 km od nigérijského města Arlit.

Vláda Nigérie jistě podepíše nový kontrakt s Francií. A už dopředu avízovala, že tzv. "povstalcům" z těchto peněz nic nedá. O nich jsme psali ve článku Tuaregové v Mali žádají vlastní stát. Uran a jiné nerosty se totiž nacházejí na výsostném území Tuaregů, které tuto pouštní oblast Sahelu obývají po tisíciletí, zatímco neokoloniální Nigérie vznikla až v roce 1960. Pro centrální zkorumpovanou vládu v Lagosu jde o tzv. "pouštní bandity", s nimiž mají "jednat" francouzská speciální komanda výsadkářů.

3. Kolik stojí jaderná energie doopravdy

Článek Proč nás Temelín zničí popisoval sekundární důsledky stavby této pro nás několikanásobně nesmyslné elektrárny. Jak sami vidíte, jaderná elektřina potřebuje nejen zdroje státu, ale i jeho vojenskou sílu a koloniální praktiky. U nás to znamená plundrování vlastních zdrojů, ale koloniální způsob vykořisťování regionů bude stejný. Firmy se státním monopolem jsou fakticky nepostižitelné a nemusí dbát ani na zisk, ani na ztráty. Ty zalepíme my, občané. A pak spočítáme své mrtvé, jako Japonci ve Fukušimě, Tuaregové v Mali a kmenoví povstalci v deltě Nigeru. Na druhé straně stojí alternativní zdroje elektřiny budované z vlastních zdrojů, produkující domácí pracovní příležitosti a podporující mírový charakter země.