Banky vyvinuly nové metody, jak stáhnout i fungující podniky na dno, aby pak majetek podniků získaly za pakatel ve výprodeji. To není naše fantazie, namířená na banky, nýbrž závěr studie britského odborníka. Toto vše vyplývá ze studie britského ekonomického experta Lawrence Tomlinsona. Tomlinson tvrdí, že existuje dost důkazů, že banka RBS dostala cíleně zdravé, dobře fungující podniky, do finančních potíží. Krácením rámců provozních úvěrů, zvyšováním poplatků a vydíráním banka vytahovala z firem další a další peníze a nutila je zadlužovat se. Je znám případ, kdy si banka řekla o 40 000 liber, aby byl úvěr klientu prodloužen.
Známá velkobanka Royal Bank of Scotland je už tak zapletena do množství afér. Nyní se navíc provalilo, že přivedla cíleně na mizinu střední podnikatele, kteří na tom byli relativně dobře, aby pak profitovala z jejich nouze. RBS je podnikavá, založila si k tomuto účelu vlastní společnost „Global Restructuring Group“ (GRG). Je-li nějaký podnik přesunut do této divize, dostane sotva šanci, aby přežil. Masívní poplatky a přirážky, stejně jako nepřiměřené úvěrové podmínky, které se mění, ženou podniky do dalšího zadlužování. Vždyť dávat úvěry z ničeho, je pro dnešní banky tak snadné! Jakmile se podnik ocitne v platební neschopnosti, je vyvolán konkurz a majetek dostane banka za pakatel.
Manažeři postižených firem udávají, že bankéři požadovali, aby zastavili platby svým dodavatelům a tím se snížila důvěryhodnost podniku, podnikatel přišel o svou kredibilitu a jeho podnik na ceně. Dluhy pak zaplatila banka a získala podíly ve firmě. Trik ovšem spočíval v tom, že banka nechala znovu vyhodnotit bonitu podniku, dokonce znalecký posudek nechala podnikatele zaplatit, ale nedovolila mu se do něj ani podívat. Royal Bank of Scotland má dceřinou firmu „West Register“, kde je soustředěno portfolio majetku, které tato dcera získala tím, že nakoupila levně podíly a majetek v dražbě. Hezký příklad, jak nahnat dlužníka do úzkých a pak odkoupit jeho majetek pod cenou. Že by se jednalo o konflikt zájmu, nikdo neřeší.
Podobné případy se odehrávaly v Chorvatsku. Zkrachovalá banka Hypo Alpe Adria mohutně a se státní garancí investovala do nemovitostí. Jakmile klesla cena nemovitostí a dlužníci nemohli zvýšit ručení, zvedly se splátky a změnily úvěrové podmínky natolik, že majitelé zastavených nemovitostí nebyli schopni nově nastavený splátkový režim dodržet a o své domy i peníze nakonec přišli. A kdo domy rychle odkoupil? Bankéři prostřednictvím jimi založených soukromých společností. A s nimi i leckterý zkorumpovaný místní podnikatel.
Co se týká Royal Bank of Scotland, nemohou se ani postižení podnikatelé bránit. Lobby dvou největších bank ve Velké Británii, které tyto špinavé kšefty provádějí, to je RBS a Barclays, uzavřela smlouvy se všemi advokátními kancelářemi v zemi, že nebudou vystupovat ve sporech proti nim. Těžko tomu věřit. Tak se ničí životy tisíců lidí a navíc není šance postavit chřadnoucí ekonomiku na nohy, říká Tomlinson.
Mezitím se o stav začal zajímat bankovní dohled. Co ovšem dělal až doposud? Za manipulování referenční úrokové sazby LIBOR a manipulování devizových kurzů musela banka RBS zaplatit 455 milionů eur pokuty. Co to ovšem ale je proti objemu dosahovaného zisku po mnoho let!
Jistě se i v Česku najde dost případů neférového jednání bank a o okrádání občanů stínovými finančními společnostmi byly už napsány stohy papíru. Bankovní dohled České národní banky však toto neřeší: jde přece o svobodu podnikání! Tam, kde bují chudoba, kvete lichva. Nic nového pod sluncem.
Zdroj: DWN.de 3.2.2014