Starší články ukázaly, že tzv. břidlicový plyn získaný frakováním je ve skutečnosti pořádně drahý. Zamořuje spodní vody, působí mikro-zemětřesení a do atmosféry uvolňuje velké množství skleníkového plynu, hlavně velmi trvanlivého metanu. Klikněte si na heslo "frakování", kde najdete hlavní články. Nebo na souhrnný článek Břidlicový plyn není ekologicky výhodný. Jenže nyní přišla i studená ekonomická sprcha.
Podle čísel Wall Street Journal, které se odvolávají na studii IHS Herold, dali investoři v roce 2013 do frakování celkem 3,4 miliardy dolarů. Jenže v předchozím roce to bylo téměř jednou tolik. Vrtači a chemici zamořující vodu i vzduch se tak paradoxně stali obětí vlastního úspěchu. Cena plynu z různých důvodů klesla a tato technologie je tak drahá, že jedině vysoké ceny plynu ji udrží konkurenčněschopnou vůči konvenčním zdrojům. Analýza IHS tvrdí, že hodnota transakcí kolem frakování klesla o 48 %, a to na současných 47 miliard dolarů. Obrat v této branži tedy šel strmě dolů, ale naše média o tom ani nemuknou. Stejně tak klesá i rentabilita těžby břidlicové ropy, která se těží podobným způsobem. Stačí se podívat na pád cen ropy.
Barel (159 litrů) nyní stojí kolem 93 dolarů. Před rokem v létě to bylo o 20 dolarů více. Dalším důvodem ke splasknutí bubliny kolem frakování byly nehorázné podvody. Studie americké ekonomky Deborah Rogersové Frackonomics: Debunking the Financial Myths of Fracking ukázala, že některá pole byla co do výnosu a rentability předražena až o 500 %. Důvod je jednoduchý: finanční spekulace. Čím více plynu se zfalšovalo, tím více to přilákalo investorů a těžební pole se pak mohla prodat s mnohonásobným ziskem.