Když se fenomenolog mého ražení dívá na sebe, na dnešní dobu a na zmatený svět, nemůže nevidět dvě základní hybné síly, které hýbají médii, viz nadpis. A protože normální lidé žijí z 99 procent mimo média, hýbají jimi i jiné síly, naštěstí. Ale proč nám média reprezentují svět, v němž se moc, i ta politická i ta individuální, smrskla na peníze? A proč po Freudově objevení sexuality jako základní hnací síly nevědomí představuje sexuální pud jediné a poslední mystérium? A proč jde v pravicově orientovaných médiích obojí dohromady přímo nechutným způsobem? Viz "aféra Rath", kdy zákulisní boj proti tomuto řádně a demokraticky zvolenému politikovi využívá archetypu nenáviděného Hitlera i ambivalentně obdivovaného sexu. Podívejme se na dvě protikladné síly v akci. Obě mají obecně lidský, to jest biblický základ.

Média reprezentují zajímavý svět, který normálně neexistuje: mluvím o obskurních médiích typu hlavních zpráv České televize, Mladé Fronty, Lidovek či Reflexu. Z hlediska pravdy jsou mnohé noviny a deníky v poslední době zajímavé pouze tím, o čem se rozhodly nemluvit. My starší jsme to zažili za komunistů, ergo nic nového pod sluncem. Mediální reprezentace reality podávané hlavním propagandistickým proudem věrně sleduje zákruty reálné moci, která se v naší politice posledního desetiletí smrskla na moc peněz. Mnohá veřejná média nezastřeně slouží určité klice lidí, s nimiž mají společné zájmy. Občas jsou i proti nim, protože musí v „krysím běhu“ dokázat, že i ony manipulují svým vlivem, nákladem a penězi část reality (rovná se: populace). Protože to s oblbováním (viz třeba Mladá Fronta) nikdo neumí lépe a efektivněji, jsou tyto kanály pro některé politiky a finančníky nenahraditelné: drží opratě nad párem volů, ergo mají mocenský monopol na manipulaci. Ten obracejí na peníze a tím i na moc, protože nelze jinak. Problém není jen v úpadku novinářů, ti chtějí přežít v zaměstnání jako každý jiný. Jádro pudla tkví v symbolickém vidění reality, kterou jsme přijali za vlastní, podobni stádu krav. Peníze-moc se vydávají za všemocné médium, které kontinuálně mění realitu po vzoru Ministerstva lásky z Orwellova románu 1984. Biblický pokušitel na začátku Matoušova evangelia začíná na Ježíše chlebem a končí mocí: stejně tak i peníze ovládají náš vezdejší boj o živobytí tím, že jejich agenti W22; to jest, ti nejméně svobodní na druhé straně symbolické stavby světa W22; slouží své touze neomezeně mít, neomezeně vládnout a manipulovat. A dělají to s námi, kteří jsme se ocitli na druhé straně téže bojové fronty. A to je hloupé, a tudíž nelidské: od poslušných kravích tvorů i od těch, kterým se svět redukoval na ekonomiku kravince. V takovém světě se dlouhodobě nedá žít, viz poslední česká realita politiky a veřejného života. Reprezentuje svět skrze pudově a monetárně založenou moc, která se promítá do našich myslí přes mediální propagandu. V ní zatím dominuje neo-liberální pravice, typicky český politický dinosaurus, a vytváří svět, v němž dlouhodobě nelze žít. Jenže stejně tak nelze žít ve světě, který by extrémní bujení levicového welfare-state redukovalo na pouhou pastvu pro nenažraný dobytek. Obojí snaha "sežrat svět" má společný základ, totiž rozhodující vliv peněz na symbolickou reprezentaci světa, dříve sídlo Božího majestátu a jemu odpovídajícího tajemství člověka (viz Žalm 8). Dnes se stalo mystériem shánění peněz a manipulace politiky. Proto jsou hlavními mediálními hvězdami Česka lidé typu Koženého, Krejčíře, Klause, Topolánka, Paroubka, Ratha, Kalouska, Dalíka a Šloufa. Jsou archetypem financemi vyfutrované moci sloužící bezostyšně pudovým zájmům zmíněných egocentriků.

Pokud analyzujeme mediální konotace zaměřené na zmíněné reprezentativní figury českého malosvěta, hned zaujme druhé mystérium, totiž sexu. Nahradilo antické mystérium Érota, protože toho nelze zmanipulovat. Éros je svéhlavá, démonická a věčná síla, s níž se my, smrtelní lidé, nemůžeme přímo měřit. Proto ji nemůžeme manipulovat, jen snášet, třeba i s lidskou velikostí a důstojností. Zato se můžeme a musíme měřit s pudovou silou, tj. sexualitou, protože ta je z nás, pro nás a o nás. Éros tu není pro nás, ale pro sebe, daimonion, které si občas pohrává se smrtelníky. Tajemství Érota, i toho mysticko-náboženského jako v Písni písní a v křesťanské spiritualitě, prosazuje spojení dvou nevýslovných osobností (persona), které z nich udělá novou bytost. Sex také spojuje, jak víme. Ale na rozdíl od tajemství Erotiky jej lze spolehlivě manipulovat. Je to síla a novověk sám sebe založil na tom, že ovládá mechaniku sil, protože rozumí zákonům jejich působení. A sex jako síla také samu sebe chápe, ve společnosti i v individuu. Tvrdím na základě díla M. Foucaulta, že "sex" vznikl v na začátku XX. století jako sociální objektivace přírodní síly šité na míru individua. Používám pojmenování „individuum“, nikoliv "osoba". V sexu o sobě není nic svobodného, protože vychází z pudu sebezáchovy druhu. Tato síla chce zachovat lidský rod „nedělitelně“ (a-tomos, in-dividuum), a z toho důvodu činí apel na každého z nás, jako jednotlivce. Nedělitelně, slepě a tudíž zcela masově mne i tebe vyzývá, abychom dělali, co prý dělat máme a musíme. Máme se spojit s Druhým, abychom přežili jako rod. Stejně se spojují atomy, mravenci, zebry nebo jiná boží hovada. Nic proti tomu, že ano. Ale nemohu postavit barák vzhůru nohama a ze základu udělat vrchol. To však provedla mediální reprezentace světa, jež nahradila v myslích lidí klasické tajemství pouhým kravincem: postmoderní, mediálně zajímavou tajemností. Tajemství svobodného spojení převyšujícího individuum směrem k završení osoby stálo na mysticky pojatém Tajemství vrcholícího v soužití tří Božských Osob. Čeští veřejní plácalové staví na unylé mechanice individualizace, která apeluje bez rozdílu na každého z nás a na všechny společně. A musí ji dělat tajemnou, čímž není a nikdy nemůže být: masově založené individuum ovládané neosobními silami nezná tajemství, to vnímá jen jedinečná osoba. Proto musí být tajemnost alespoň "sexy", to jest zajímavá, mediálně prodejná, gůglovatelná. Pak manipuluje, a tím vydělává peníze a udržuje pudově založenou moc nad jednotlivci. Hle důvod, proč sex a peníze tvoří nerozlučnou partu v masové politice uspokojující klientské nároky těch či oněch. Sex a peníze vykazují celoplošné, a přitom navýsost individuální působení, jsou hnací silou biologické povahy, poznání jejich působení znamená mít moc nad všemi dohromady a nad každým zvlášť. Ideální věc pro Dalíky a Šloufy. Nic nového pod sluncem, řekl biblický autor v knize Kazatel a marxistický Karel Marx v díle Heilige Familie (1845). Chudý Marx s bohatým Engelsem prorocky správně viděli transformaci klasických hodnot v mechaniku kapitálu reprezentovaného formou ideologie. Ideologicky vyfutrované peníze-moc se již tehdy nepozorovaně zmocnily soukromé, i když ještě nikoliv intimní sféry společnosti. A posléze ji zavedly po smrti onoho přemýšlivého vousáče do dvou nejhorších válek, jaké lidstvo poznalo. Totalitní nebezpečí totiž nehrozí jen od začínajícího českého neofašismu, jenž se klube na světlo boží lidskou vinou degenerace partají, ale i od totality pudového, individuálního nároku vznášeného anonymními manipulátory reality, dnes a denně, na každého z nás. Proto jsou dnešní mainstreamová média tak nebezpečná: jsou pudově hloupá a tím ničí naši humanitas.