Vytvoření clearingového systému odolného vůči západním sankcím je naléhavá věc. Náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov potvrdil, že v rámci členství BRICS je třeba vést suverénní politiku, mít významnou roli v mezinárodních a regionálních záležitostech, budovat dobré vztahy se zeměmi BRICS a nepřipojovat se k nelegitimním sankcím vůči členům unie. Tolik základní prohlášení na tiskové konferenci věnované přípravě na nadcházející 22. až 24. října v Kazani. Summitu v Kazani se zúčastní hlavy mnoha států a generální tajemník OSN António Guterres.
Skupina BRICS se nyní skládá z 10 států (RF, ČLR, Indie, Brazílie, Jihoafrická republika, Írán, Egypt, Etiopie, Saúdská Arábie, Spojené arabské emiráty). V dohledné době by se mohla doplnit o několik dalších desítek států. Oficiální žádosti nebo oznámení přišly například z Ázerbájdžánu, Turecka, Thajska a Malajsie, Vietnamu a Kambodže, Laosu a Srí Lanky, Alžírska a Bangladéše, Mongolska a Venezuely. Tyto země budou do roku 2026 začleněny do BRICS nebo získají status pozorovatelů či přidružených členů tohoto bloku. Je nepravděpodobné, že by organizace mohla plně uspokojit zájem všech zemí, které chtějí vstoupit do BRICS, což komentoval mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov: "BRICS má zájem udržovat kontakty se všemi zúčastněnými státy. K tomu se nyní promýšlejí různé formáty udržování kontaktů. Je to proces, který se časově protahuje. Ale živý zájem všech velmi vítáme."
Nedávno byla oznámena žádost Syrské arabské republiky o vstup do BRICS. Oficiální žádost o vstup do BRICS jako partnerského státu navíc zaslala kubánská vláda 4. října. Ruský velvyslanec v Mexico City N. Sofinskij upozornil na různé formáty vstupu do Unie – kromě plnohodnotného členství je to také status partnera: "V Kazani, kde se koncem října koná Summit BRICS, je plánováno zvážit režimy různých možností připojení k BRICS... pokud bude Mexiko chtít, nebude problém s žádostí, bude okamžitě zvážena... mohu říci, že Rusko bude samozřejmě pro."
Moskva respektuje také záměr připojit se k BRICS ze strany Turecka, řekl Rjabkov a dodal, že rozšíření organizace by mělo být vždy zaměřeno na posílení sjednocení, zvýšení jeho potenciálu a mezinárodní autority. Všechna rozhodnutí v BRICS jsou přijímána v rámci konsenzu. Je známo, že pod tlakem Washingtonu je mnoho podnikatelských subjektů v Turecku a některých dalších státech nuceno k částečnému uzavření obchodů s ruskými podniky, blokování bankovních účtů, vyžádání dalších informací vedoucích k utahování obchodů atd.
Problém vyžaduje okamžité řešení. Ve spolupráci se zeměmi BRICS pracuje Rusko na vytvoření vlastního platebního systému pro nezávislou službu zahraničního obchodu. To uvedl ruský prezident v projevu na nedávném fóru "Ruský energetický týden – 2024". Nový systém umožní nebýt závislý na službě SWIFT, která se stala nepoužitelnou s tím, jak se zvyšují protiruské sankce; také je nutné odstranit negativní dopad na zahraniční obchodní operace. S návrhem o vytvoření alternativní finanční platformy přišel brazilský prezident Lula da Silva v srpnu 2023 na summitu BRICS v Johannesburgu.
Ať tak či onak, kurz mezinárodní politicko-ekonomické rovnoprávnosti a odporu proti neokolonialismu Západu je pro stále více států přitažlivý a výhodný. Celkový přínos zemí BRICS v současném složení do globální ekonomiky již převyšuje země G7. Jak před časem poznamenal Vladimir Putin, celkový podíl zemí budoucí BRICS v roce 1992 na světovém HDP byl 16,7 % a v roce 2022 už 31,4 %. Předpokládá se, že v roce 2028 dosáhne téměř 34 %. Podíl G7 na světovém HDP v roce 1992 překročil 45 % a v roce 2022 klesl na 30,5 % a předpokládá se, že do roku 2028 klesne na 28 %.
Současně se urychluje přechod na národní měny ve vzájemných vztazích zemí BRICS. Například podíl rublu ve vzájemných vztazích s ostatními zeměmi BRICS do poloviny roku 2024 přesáhl 35 %.
Přechod na národní hodnoty umožňuje zabránit podhodnocování nebo přemrštěným cenám vzájemně dodávaného zboží. Jde o to, že měnová politika amerického Federálního rezervního systému a Evropské centrální banky se tradičně zaměřuje na kurz dolaru a eura, který je výhodný výhradně pro kolektivní Západ při vývozu a dovozu jejich zboží a služeb, včetně obchodu se členy BRICS. Tato politika poškozuje "nezápadní" země v jejich vzájemném obchodu, pokud jde o "západní" měny. Z toho plyne i ekonomicky odůvodněné hledání alternativních vypořádacích mechanismů.
Problematická zůstává vzájemná konverze národních zemí, tedy přímý převod například ruského rublu na brazilský real (a naopak) nebo jihoafrický rand a brazilský real na ruský rubl (a zpět) - a to bez "mediační" vazby na kursy dolaru nebo eura k těmto měnám. Je zřejmé, že používání těchto kurzů vede k nadhodnocování konečných cen komodit, které jsou vzájemně porovnávány v rámci BRICS.
Podle mnoha odborných odhadů (2023) celkové ekonomické ztráty zemí BRICS při jejich reciprocitách v amerických dolarech a eurech a při vzájemné měnové konverzi prostřednictvím těchto západních měn ročně přesahují 20 miliard dolarů.
Jedním z prioritních sektorů spolupráce v rámci BRICS je proto posílení finančně-ekonomických pozic členských zemí Unie, což, jak je uvedeno výše, předpokládá vytvoření vlastního systému vzájemného vypořádání. Podle ruské hlavy státu se pracuje na vytvoření společné rezervní měny v BRICS-na základě "koše" národní měny členských zemí. V této souvislosti, vidíme možnosti diskuse o vytvoření jednotných výpočtových systémů. Může to být výpočtová jednotka pro země BRICS. Ne že by jednotná měna jako v EU, ale nejprve bezhotovostní zúčtovací jednotka jako alternativa k dolaru, v níž se mohou vyjadřovat ceny komodit. Nechceme být závislí na jednotné měně nebo na emisním středisku (ECB nebo FED), který autoritářsky provádí emisi těchto měn. Tolik vysvětlení ruského ministra financí Antona Siluanova.
Podle jednoho ze západních komentátorů ze začátku srpna "několik odborníků a politických vědců uznalo, že vývoj platební platformy BRICS dosáhl pokročilé fáze, a pokud bude pokračovat podle plánu, bude mít ohromující účinek po celém světě". Je pozoruhodné, že členové BRICS se zbavují dluhopisů FEDu a dalších cenných papírů, které nebudou mít v budoucnu žádnou hodnotu; místo toho nakupují drahých kovy, zlato a další cenné suroviny. Do USA se tak vracejí miliardy vytištěných dluhopisů, které ale nejsou naplněny reálnými hodnotami. To vede k prudkému růstu inflace a ke ztrátě dolaru jako hlavní světové měny.
Na podporu společných investic byla ještě před deseti lety založena nová rozvojová banka BRICS se sídlem v Šanghaji se základním kapitálem kolem 120 miliard dolarů. Banka dosud financovala více než 90 projektů v zemích BRICS za více než 33 miliard dolarů, zejména v oblasti dopravy, zásobování vodou, čisté energie, sociální infrastruktury, městské výstavby. V Rusku se banka podílela na financování 18 infrastrukturních projektů a programů v celkové hodnotě 4 miliard dolarů. Největší je projekt je rozvoj námořních přístavů a obnova vozového parku s cílem zvýšit objem přepravy, obchodu a osobní dopravy; výstavba 500 km mýtných dálnic; modernizace městských vodovodních a čistírenských systémů. V roce 2023 se kvůli západním sankcím banka BRICS držela financování v RF; ale v současné době se podle dostupných informací dokončují možnosti dalšího zapojení banky do investičních projektů v RF, které vylučují dopady protiruských sankcí Západu.
Podle mnoha odborných odhadů atraktivita a schopnost BRICS výrazně vzroste za předpokladu podpory stabilního měnového kurzu mezi členskými státy, který má urychlit vytvoření jednotného zúčtovacího systému. Důležitá by byla také harmonizace, až úplné zrušení řady omezení, vývozních a dovozních cel v obchodu mezi členy unie. A konečně, hlavní prioritou společných investic by mohly být projekty zaměřené na industrializaci ekonomik zemí BRICS s vyhlídkou na expanzi exportu.
Článek БРИКС: уверенная поступь по странам и континентам vyšel dne 09. října 2024 na webu fondsk.ru.