Každý, kdo brání veřejný zájem a společný, tj. státní majetek, potkal rychlou ruku trhu, která se po volbách navíc stala prakticky neviditelnou. Co rozchvátí, to svobodně nevydá. Nezbytná podmínka skutečné občanské svobody je existence demokracie. Ta stojí a padá s ochotou respektovat morální i právní kontext, který umožnil získání politické moci. Demokracie může dlouhodobě fungovat jen tehdy, když je jasně vidět  spojení mezi určitými idejemi a určitými lidmi, kteří je prosazují. Pak i normální občan si má koho vybrat. Daná garnitura politiků s idejemi ovlivňuje prostřednictvím zákonů a nařízení chod státu a společnosti na dlouhá léta. Občana proto zajímají koncepty, ze kterých vycházejí vládní priority. Mrkněme se na historii posledních tří let. Parlamentní volby roku 2006 dopadly takto: ODS 81 křesel +KDU-ČSL 13 křesel+SZ 6 křesel = 100 křesel ČSSD 74 křesel + KSČM 26 křesel = 100 křesel Za této patové situace dal Václav Klaus národu lekci v matematice a v praktické politologii:

"Nemyslím si ale, že to je zcela rovnocenný pat. Sto na straně jedné není rovnocenné se stovkou na straně druhé, protože tu druhou stovku vidím jako 74:26 a v tom okamžiku to považuji za jinou stovku než tu první..."

Vládu sestavila česká „konzervativní pravice“ podpořená dvěma konstruktivními poslanci. Ta větší polovina poslanecké sněmovny dala důvěru vládě s programovým pohlášením, které obsahovalo i toto sdělení občanům: "Vláda podpoří motivaci občanů k zodpovědnému využívání zdravotní péče - mj. zavedením regulačních poplatků za recept, za den hospitalizace, za návštěvu pohotovosti nebo ambulantního specialisty." Reformní tlak vlády byl tak silný, že na odborné komise nikdy nebyl čas. Dílčí a velmi chytře cílené akce měnily společnost tak rychle, že si občan ani nestačil protírat oči. Většině se zdálo že špatně vidí i slyší. Bylo to poprvé, co stát uložil zákonem platit daň (tj. regulační poplatek) přímo do kapsy podnikatele, v tomto případě majitele lékárny. Občan volič na toto reagoval se zpožděním až v komunálních volbách 2008 a sociálním demokratům stačilo jedno téma na kampaň: „Neplaťme poplatky u lékaře“ . Toto referendum mělo jasného vítěze. Úsilí o prosazení programového prohlášení vlády i po tomto debaklu vytrvale pokračovalo. Česká „konzervativní pravice“ ukončila s občany svou oficiální smlouvu o vládě na 53. schůzi poslanecké sněmovny dne 23. března 2009. Z vůle lidu, reprezentované jeho zvolenými poslanci, bylo hlasováno o návrhu na vyslovení nedůvěry vládě České republiky. Byl oznámen výsledek a z přítomných 197 poslankyň a poslanců se pro návrh vyslovilo 101, proti 96 poslankyň a poslanců. Předseda sněmovny šel novinu ohlásit „Hradu“ tj. prezidentovi republiky. Předseda vlády v demisi všechny ubezpečil, že bere toto hlasování na vědomí a že se bude chovat přesně podle ústavy.

Koncept drsné transformace spočívající v privatizaci státem garantovaných a provozovaných služeb do rukou privátních společností byl většinou poslanců zavržen. Vláda má ovšem rozsáhlé pravomoci i v demisi. Ministři vlády a mohutný štáb externích poradců dobře ví, že čas, kdy je ještě zhasnuto, se strašně krátí. Neviditelná ruka trhu musí zajistit obživu vyvoleným i po dalších, nejspíše  prohraných volbách. Proto se narychlo přijímají sporná usnesení vlády a ministerstev, která mají finančně zajistit právě ty z nás, kteří slouží blahu lidu do posledního dechu. Tu prostým pronájmem lázeňských objektů v pravomoci ministra vnitra, tam rychlým prodejem, onde výběrovým řízením ušitým na míru přátelům nejvěrnějším na dodávku nezbytného. Vše za cenu těžko uvěřitelnou. Historii jednoho hodně sprostého vládního zaopatření máme na stole právě tento týden.

Úderníci-stachanovci na Ministerstvu zdravotnictví jsou nejlépe připraveni na případný odchod do nedobrovolné zálohy, pokud pomineme Lesy České republiky a jiné, méně významné instituce s pouhým několika miliardovým obratem. Topolánkova vláda byla již v demisi, a přesto stačila na 17. schůzi konané 4. května 2009 schválit  usnesení č. 617 (č.j. 652/09) o nabytí cenných papírů státem, a to cenných papírů společnosti Národní Tkáňové Centrum a.s. a společnosti Centrum  buněčné terapie a diagnostiky a.s.  Ze 14 přítomných členů vlády hlasovalo pro 14. Řečeno mluvou titulních stránek novin Ministerstvo zdravotnictví v tichosti privatizuje prestižní část Fakultní nemocnice Brno - tkáňovou banku. O jak specifické a citlivé podnikání tady jde objasní nedávná kriminální historie o prodeji lidské kůže. Lékaři tkáňové banky Fakultní nemocnice Brno odebírali kožní štěpy z mrtvých dárců. Ty se v tuzemsku příliš nevyužívají, v zahraničí ale ano, a to při transplantacích. Zdravotníci štěpy posílali nizozemské Euroskinbank. Ta je dále dodávala hlavně pacientům s popáleninami. A peníze posílala vedení tkáňové banky. Na účet nemocnice ale už nedorazily. O rozdělení peněz rozhodoval šéf tkáňové banky, za část plateb pořídil vybavení, část šla na soukromé účty zdravotníků. Krajský soud v Brně už v odvolacím řízení rozhodl a při projednávání zazněla i tato slova: "Hanebně si nechali platit za části lidského těla. Lidské tělo ale nesmí být předmětem obchodu," uvedl v odůvodnění rozsudku soudce Aleš Dufek. Vyjádření obžalovaných, že peníze od Euroskinbank dostávali na odbornou literaturu, označil za trapné výmluvy. Toto „podnikání“ produkující tkáňové transplantáty a léčivé přípravky bylo pro zahraničního odběratele tak lukrativní, že si našel cestu do fakultní nemocnice. Umožnil skromný vedlejší kšeftík těm lidem, kteří odložili své svědomí do chladícího boxu s nápisem "Na prodej". Marně si lámu hlavu, proč se vláda rozhodla privatizovat i tuto citlivou oblast. Zřejmě to byl právě ten mimořádný zájem zahraničních partnerů o obchodní spolupráci. Neviditelná ruka trhu se změnila na viditelnou a dala se do práce. Viditelná ruka zastoupená obchodní společností PrimeCell a.s., se sídlem Koněvova  2660/141, Praha 3, PSČ: 130 83, IČ: 276 60 320 a Ministerstvem zdravotnictví uzavřeli společnou, zatím utajovanou obchodní dohodu. Týká se vzniku společností Národní Tkáňové Centrum a.s. se sídlem v Brně a tkáňové zařízení reprezentované společností Centrum buněčné terapie a diagnostiky a.s., se sídlem v Ostravě. Podíly státu jako akcionáře společných podniků dle ustanovení § 14 zákona o majetku státu nejsou zatím veřejně známy a totéž platí i okolnostech vzniku těchto společností. 

Důvodovou zprávu k projednávanému bodu č.j. 652/09 ( usnesení č. 617) o nabytí cenných papírů státem společnosti Národní Tkáňové Centrum a.s. a společnosti Centrum buněčné terapie a diagnostiky a.s. nelze dohledat na veřejně přístupném webu vlády. Co je tak tajného na důvodové zprávě, která vedla k jednohlasnému rozhodnutí členů vlády založit společný podnik státu a obchodní společností PrimeCell a.s. ???? Právě tato skutečnost utajeného a extrémně rychlého provedení uvedla mnohé pátrací týmy do stavu svěží a čilé pracovní aktivity.

"Firma PrimeCell se představuje jako firma věnující se biotechnologickému výzkumu, v tuzemsku je na ni napojena polovina firem působících v tomto oboru. Její představenstvo vede náměstek ministra zdravotnictví Jana Stráského z druhé poloviny 90. let Josef Heller. Ten včera LN sdělil, že se k věci vyjádří až během tohoto týdne. Podle informací ČTK firmu řídí společnost Prime Rate, jejíž stoprocentní majitel má sídlo na Kypru. Podle vládních materiálů, které mají LN k dispozici, si stát koupil v nově vytvořené akciové společnosti Národní Tkáňové Centrum celkem 24 procent akcií v hodnotě 3,3 milionu korun, u ostravské 20 procent za 2,4 milionu. Na jejich základě může do šestičlenného představenstva i dozorčí rady nominovat po dvou členech. V představenstvech zasedají zástupci nemocnic, v dozorčí radě je propojující osobou například bývalá ministryně informatiky Dana Bérová." (LN 26. 2. 2010)

Takže rovnice je úplně jednoduchá: stát a fakultní nemocnice budou garantovat legitimitu i kvalitu. A pak to nejdůležitější, totiž že 80% zisku půjde soukromým subjektům, které si kšeftují s lidskými ostatky s požehnáním státu. Fakultní nemocnice jim z rozhodnutí MZ dodají vyškolené pracovníky  i nezbytné technické zázemí. Volky nevolky budou  garantem odbornosti i zárukou vysoké reputace, kterou mají tato špičková zdravotní zařízení. Současně udělají zřejmě většinu práce, která je se sběrem a zpracováním tkáňových transplantátů i výrobou léčivých přípravků spojena. Dělali tu práci, umí to a budou to jistě dělat i dál. Společnost PrimeCell a.s. se vší skromností se v tomto společném podniku bude zabývat především obchodním vedením a zajištěním dostatečných zdrojů financování. Právě takto si to na ministerstvu placeného zdraví asi představují. PrimeCell a.s. zřejmě nemá dostatečné vlastní finance na zajištění realizace takto ambiciózních plánů. Ale jsme v Česku a tady si přátelé v podnikání pomáhají. Skutečným majitelem PrimaCell, stejně jako PrimaRate je ing. Zahradníček, a to je kamarád Mirka Topolánka, bývalého předsedy vlády a bývalého poslance. Firma pracovně">http://www.euractiv.cz/cr-v-evropske-unii/clanek/komercionalizaci-biotechnologii-pomaha-brnensky-inkubator-inbit-007130">pracovně sídlí v inkubátoru INBIT spolu s dalšími začínajícím firmami (Enantis, Mendel Therapeutics). Je více než jisté, že tato firma získá v budoucnu grantové finanční prostředky z dotačních programů státu nebo Evropské unie v míře jistě víc než hojné. Existují už velmi rozsáhlé investiční záměry viz toto výběrové řízení.  Dobrý přítel je lepší než tučné konto v bance.

Státem zřízené akciové společnosti mají ve statutárních orgánech i ty zástupce, kteří ze zákona mají hájit zájem státu. Pátrali jsme po tom, kdo z nich by to měl být. Patřičné kvalifikační předpoklady jsme našli u následujících osob: Centrum buněčné terapie a diagnostiky a. s. IČO: 28585330 Sídlo: Ostrava Člen představenstva: Ing. Josef Heller Heller dělal ministru zdravotnictví Rubášovi (ODS) náměstka, podepsal privatizaci nového rehabilitačního centra v Roztylech v Praze 4, které právě bylo v tu dobu dokončeno za 190 mil. Kč. Náměstkoval dál i za nového ministra Jana Stráského. Jeho kvalifikace hájit zájem státu je tímto více než dostatečně doložena.

Člen představenstva: RNDr. Petr Hapala Hapala  byl ve výkonné radě ODS v době Lájosze Bácze, Rádziva Sihny a Pepy s Hongkongu. Společně s bakalářem Šnajdrem seděl v představenstvu HP Construct (IČO 65138643), frýdeckomístecká firma HP Construct a. s. skončila před deseti lety v konkurzu s cca 70-ti milionovým dluhem. Detaily zde. Kvalifikace Hapaly hájit zájem státu je tímto více než dostatečně doložena.

A nyní se podívejme na státního klona založeného v Brně: Národní Tkáňové Centrum a. s. IČO: 28338766 Sídlo: Brno Člen představenstva: Ing. Josef Heller - popsáno výše Člen dozorčí rady: Ing. Dana Bérová, bývalá ministryně informatiky.

Práce specializovaného odborného pracoviště na fakultních nemocnicích je skutečně rozsáhlá. Tady je stručná informace, podaná formou výroční zprávy, jak se tkáňové transplantáty odebírají, uchovávají, vydávají, prodávají. Toto je jen jedna malá částečka, rozsah celého obchodu za ČR  je skutečně velký objem peněz. Vše dnes hradí VZP. K nahlédnutí je výroční zpráva tkáňové banky Fakultní nemocnice Královské Vinohrady a Fakultní nemocnice Plzeň. Fakultní nemocnice Brno je držitelem certifikátů ISO 9001:2000 ISO 14001:2004. Z tohoto důvodu nemůže být o kvalitě vybavení a kvalifikačních předpokladech pracovníků nejmenších pochyb. Nedostatek finančních prostředků je jen vymyšlený důvod, záminka Ministerstva zdravotnictví. Kdyby to chtěli rekonstruovat, určitě by to zařadili mezi priority a peníze našli. Ale tady se evidentně chtělo něco jiného.

Otázka je jasná: Proč se špičková vědecká pracoviště zahazují vnucenou spoluprací s firmou (PrimeCell a.s.), která o výsledcích své práce není schopna napsat ani deset vět a celé její lékařské vědecké zázemí se blíží nule?

Vláda České republiky na návrh Rady pro výzkum a vývoj schválila Usnesením č. 287 ze dne 26. března 2008 Reformu systému výzkumu, vývoje a inovací v České republice. Reforma má za cíl přispět ke zvýšení úspěšnosti českých podniků na mezinárodních trzích se špičkovými výrobky, technologiemi a službami pocházející z  českého výzkumu. Reforma předpokládá u veřejných výzkumných institucí, vysokých škol a fakultních nemocnic formou tzv. "zavedení funkčního modelu transferu technologií a spolufinancování výzkumu a vývoje." Hezké, co? V tomto popsaném případě si soukromá firma  vezme 80% zisku z výzkumu a práce vysokých škol a fakult. Přelije se to do kanclu s pár lidmi, a ti budou páni celého projektu. Takto bude vypadat v praxi vytunelování vysokých škol.

Toto je první vlašťovka čerstvě vyklubaná z prvního jarního sezení vlády. Pilotní projekt se trošku nevyvedl, po demisi Topolánkovy vlády bylo už málo času na solidní palebnou přípravu. Parazitující podnikatelské struktury sdružené kolem Ministerstva placeného zdraví vysávají státní zdroje úplně jednoduchou a sprostou fintou ekonomické závislosti. My Vás přece platíme a Vy budete dělat to, co My vám řekneme. Přímočaré a prosté, pochopí to každý. Kdo ne, toho vyhodíme z vedení fakultních nemocnic. Tento model byl patrně navržen poradci z USA, kteří u nás chystali tzv. "reformu zdravotnictví", která by nás všechny přivedla do hrobu.

Toto je nebezpečný hazard s důvěrou občanů v celý systém sběru a zpracování transplantátů. Pravidelně slyšíme, jak to dopadá s krevními odběry u bezplatných dobrovolných dárců. Pomalu mizí dárci a celý systém trpí nepravidelnými odběry. Důvodem je zavedení placených odběrů soukromými transfúzními stanicemi, které dobrovolné dárce postavilo do role naivních pitomců. Stejně tak se provalily skandály s odběrem tkání a transplantátů na Ukrajině, které pokoutně směřovaly na Západ. Pokud se nic nestane, máme zaděláno na úplně stejný problém. Špinavé peníze udělají s oborem tkáňových transplantátů své. Důsledky pro celé české zdravotnictví budou trvalé a mnohem horší než jen zmiňované podobné mizení bezplatného dárcovství krve. Kriminální případy z Ukrajiny jsou nejen varujícím, ale přímo zoufalým alarmem na ty kteří mohou a mají povinnost tomuto čelit. Brzo už nepůjde jen o běžnou zlodějinu kterou jsme dávno přestali vnímat. Fakt dobrý kšeft: vysoké školy budou zkoumat, makat a dávat v sázku své dobré jméno. A "my" s tím budeme potichu obchodovat, pochopitelně čistě do privátních kapes.