Občanská demokratická strana uvádí jako nejvýznamnější část volebního programu tzv. rovnou daň a důkladnou reformu sociálního systému. Aby voličstvu lépe přiblížila výhody chystaných změn, dává ODS za příklad Slovensko s tím, že Mezinárodní měnový fond a Světová banka tamější vývoj hodnotí velmi pozitivně. Je však potřeba říct, že jde o další z mnoha příkladů, kdy občané hodnocené země nesdílejí uspokojení mezinárodních finančních institucí.<BR><BR>Slovenský deník SME 9.1. 2006 má na titulní stránce titulek „Polovica neverí, že zarobí viac“. Uvnitř listu pokračuje text s titulkem „Iba pätina ľudí očakáva, že si finančne polepší.“ Proti bankéřskému optimismu stojí lidový pesimismus. Jde o výsledky průzkumu agentury MVK pro SME a upřesnění výsledků je následující: 23,5% dotázaných neví, jestli mohou očekávat zvýšení příjmu, 22,0% očekává zlepšení a 54,5% se domnívá, že se jim příjem nezvýší. Pod titulkem „Najväčší optimisti sú národniari“ se dočteme, že nejlepší očekávání (kromě mezinárodních bankéřů a naší ODS) projevují podle výzkumu potenciální voliči opoziční Slovenské národní strany (42% z nich očekávají zvýšení příjmů). O takové úspěšnosti reformy u svých voličů mohou vládní strany na Slovensku jenom snít. Ještě zajímavější je vysvětlení tohoto paradoxního jevu, které podává Miroslav Kusý (starý známý z federálních dob) – „… v očakávaniach prívržencov SNS sa prejavil aj pozitívny nacionalizmus…“ Dalším důvodem nečekaného optimismu je podle Kusého „…chabé odborné zázemie národniarov. Nemajú ekonómov, preto sa o financiách prakticky nevyjadrujú.“ Jiný politolog Juraj Marušiak to připisuje „…momentálnej prosperite Žiliny a novým zahraničnýn investorom v regióne, najmä automobilke Kia Motors.“ Na středním Slovensku totiž žije nejvíce příznivců SNS a primátorem Žiliny je Ján Slota ze SNS. Na polích za Žilinou se rozkládá obrovské staveniště továrny, ve které budou Jihokorejci snižovat výrobní náklady svých levných aut.<BR><BR>Miroslav Kusý věcně připomíná ověřenou zkušenost z průzkumů, že očekávání dotazovaných bývá horší, než realita a odhaduje, že na Slovensku porostou mzdy nejen nominální, ale i reálné. Nicméně pocit nespokojenosti s ekonomickou situací na Slovensku v současnosti převažuje. Ministr financí Ivan Mikloš (rovněž ho pamatujeme z federálu) to při rozhovoru na zpravodajské TV stanici TA3 celkem upřímně a dost nešťastně komentoval tak, že vláda neumí lidem vysvětlit, jak dobře se mají. Je pravda, že zahraniční ekonomové s ním budou souhlasit. Většina Slováků však, třeba i pod dojmem z dalšího titulku „Zdraželo takmer 500 liekov, zlacnelo len 153“ v tomtéž vydání SME, zůstane v pesimistickém nepochopení. <BR><BR>Jak si tedy máme vyložit předložený slovenský příklad v předvolební době? Máme preferovat pokračování současného poklidného vývoje (s obavami, že bez rázných reforem dojde časem ke stagnaci) nebo máme být pro rázné změny navrhované ODS (s obavami z růstu rozdílů mezi bohatými a chudými)? To asi záleží na každém z nás. Ke klidnému rozhodování však může přispět všeobecně známá skutečnost, že pocit štěstí a osobního uspokojení nemá přímou souvislost s objektivní ekonomickou situací.<BR><BR>