<a href="http://www.umlaufoviny.com/www/res_publica/reportaze/otrokarstvi/index.html">Začněme pohádkou pro dospělé, jejíž podobnost s jedním kriminálním případem je čistě náhodná.</a>
/n/n
Žil, nežil za dávných totalitních časů jeden podnikavý muž. Jeho prohnanost vyživoval pocit životní prázdnoty a nenaplněných ambicí. I řekl si: půjdu, přikloním se k někomu mocnému a pod jeho ochranou si pomohu. Poznal myšlenky jednoho duchovního hnutí, stal se jeho aktivním stoupencem i propagátorem. Najednou se před ním otevřely úplně nové možnosti. Objevil v sobě zájem o přírodu, vedl malý turistický oddíl. Členové mu důvěřovali a obdivovali ho, protože měl autoritu a byl tajemný. Oddíl se postupně změnil v náboženské uskupení, které se nakonec rozešlo s původní skupinou. Ale to už měl náš hrdina o svém životním poslání jasno: stal se vyvoleným vůdcem stádce sice malého, ale oddaného. Byl nejvyšší, první a nezpochybnitelný. Oddané duše mladých adeptů v sektě jej poslouchaly na slovo.
/n/n
Hrdina měl i vlastní rodinu, s níž zacházel podobným způsobem. Manželka lékařka, dcera Barbora, syn Jan - ti všichni potřebovali jeho duchovní vedení i dohled. Pečlivě sledoval vývoj každého, doma i v oddíle. Pomohl pokud dotyčný tápal, podpořil jeho slabou víru, usměrnil jeho jednání, byl starostlivý a pozorný ke všem. Dlouho sbíral zkušenosti, učil se ze svých nezdarů. Umění vést a svést dotáhl téměř k dokonalosti. Měl své otroky, jež mu sloužili, každý na té pozici, kterou mu pečlivě vybral. Pohádkový vůdce šel s dobou, sametově otevřenou k podnikání a získávání majetku. I neváhal a inicioval založení několika firem. Některé založil sám, některé založili jeho věrní. Podnikali a podnikali, ale nezbohatli. I do problémů se dostali. V této nelehké době se vůdce o to více věnuje duchovním aktivitám. Intenzivně pracuje na správném duchovním vývoji své dcery Barbory, z níž udělal cizí osobu zvanou Aničku. Hrdina najednou nemá žádné finanční problémy a pohybuje se třeba po Norsku. Ze soudní výpovědi jeho zdatné spolupracovnice vyplývá, že se zde stýkal s člověkem, který prodával děti k sado-masochistickým praktikám. A jeho "Anička" zemi fjordů navštívila dokonce několikrát.
/n/n
Osvícený šéf sekty pochopil, že byznys a duchovno si nemusí odporovat. Šlo jen o to, připravit pro cizí klienty vhodná mladá sousta. Paní Kateřina patřila k věrným duším: z matky se stala dozorkyně, popřípadě i mučitelka. Dozorci dostali oficiální zaměstnání, dům a práci; mučitelé zvládli techniky týrání; řadoví členové zajišťovali běžný chod základny. Výsledek se dostavil, z manipulovaných a mučených dětí se stali poslušní roboti. Spravedlnost je slepá, proto jí pomohla náhoda a obyčejná lidská slušnost. To jest, vnímavost a občanská odvaha souseda od vedle. Do domu dozorců vstoupili hasiči a policisté a začalo vyšetřování a nakonec i soud. <strong>Moderní otrokář, který vše organizoval, není na seznamu obžalovaných.</strong>
/n/n
<a href="http://www.umlaufoviny.com/www/res_publica/reportaze/otrokarstvi/index.html">Záhadné otazníky v případu týrání dětí. Kauza Kuřim pod drobnohledem umlaufovin.</a>
/n/n