New York Times (NYT) ve svém článku zveřejněném 16. října 2016 odhalily, že Obamova vláda tajně rozmístila stovky amerických vojáků v Somálsku, kteří v této zbídačené zemi mají spolu se soukromými žoldáky a vojáky z afrických spojeneckých států vést tajnou válku. Obamova vláda v této zemi také schválila užití leteckých náletů pod záminkou ochrany amerických a afrických vojáků před islamistickými milicemi al-Šabáb.

NYT k tomu stroze poznamenávají, že misi, která je ve vojenských kruzích označována za "somálskou kampaň", provádí současně několik set vojáků a jedná se o "válečný postup, jenž president Obama převzal a předá ho svému nástupci. Jedná se o tentýž model, který teď Spojené státy používají na celém Středním východě a v Severní Africe, od Sýrie po Libyi, a to navzdory tvrzení presidenta, že má averzi k pozemním operacím ve válečných zónách po celém světě."

Odhalení, které přichází pouze několik dní poté, co vládní představitelé informovali veřejnost, že Spojené státy provedly raketové útoky na Jemen, ukazuje, že Obamova vláda zatáhla americký lid do další války, aniž by o ní vytvořila byť jen zdání veřejné debaty.

Operace v Somálsku přicházejí v době, kdy vrcholí rozsáhlé vojenské intervence v Afghánistánu, kde americké ozbrojené síly válčí od roku 2001, v Sýrii, kde Washington podporuje islamistické extrémisty v jejich úsilí o svržení Asadova režimu podporovaného Rusy, a v Libyi, kde byly od srpna pod záminkou operace proti Islámskému státu rozmístěny americké speciální jednotky a zahájeny letecké útoky. NYT konstatují, že americké ozbrojené síly v tomto roce provedly letecké útoky v sedmi a operace speciálních jednotek v ještě "mnohem více" zemích.

Spojené státy rozpoutaly válku v Somálsku na podporu vratké Přechodné federální vlády, která stěží ovládá území Mogadiša, hlavního somálského města. Tento režim se tu ustavil po Spojenými státy podpořené brutální invazi sousední Etiopie a drží se jen díky pokračující podpoře vojáků Africké unie. Asi 200 až 300 amerických příslušníků speciálních jednotek pod velení Africom (US velitelství pro Afriku) úzce spolupracuje se Somálskou národní armádou a vojáky z Etiopie, Ugandy, Džibuti a Keni při plánování a realizaci pozemní operace proti al-Šabáb.

Obama při svém pololetním projevu v Kongresu o zahraničních vojenských operacích řekl, že ozbrojené síly USA nejsou přítomny pouze kvůli boji proti al-Šabábu, který je napojen na al-Kájdu, ale také proto, aby poskytovaly "poradenství a asistenci" na podporu protiteroristických aktivit v této oblasti. Jedná se o jednu z oblíbených formulací, jež mají ospravedlnit rozmístění amerických vojáků do válečných zón po celém světě, jako je tomu například v Iráku, kde údajní poradci často působí ve frontových liniích v bojích proti ISIS.

Africom v minulosti opakovaně dementoval zprávy, že jeho časté letecké nálety, včetně nejméně třinácti v tomto roce, vedly k civilním obětem. Po jednom z nejčerstvějších incidentů Africom dementoval tvrzení místních úřadů v autonomní oblasti Galmudug, že útok amerických dronů, ke kterému došlo v minulém měsíci, zabil 22 místních vojáků a civilistů ve městě Galkayo. Dokonce i nálety, které byly schváleny na podporu ofenzivních operací somálských jednotek v součinnosti s americkými vojáky jsou běžně označovány jako "sebeobranné" akce.

Typické je i to, že americké ozbrojené síly nejenom bojují, ale zúčastňují se i společných vyšetřování se somálskými jednotkami. Podezřele to připomíná metody používané v Afghánistánu a Iráku, kde američtí vojáci pracovali ruku v ruce s místními úřady a dopouštěly se mučení a zneužívání vězňů. NY Times k tomu pouze zběžně poznamenaly, že americké jednotky předaly vězně, aby byli internováni v somálských vězeních.

Představa, že Spojené státy vedou v Somálsku obrannou válku, je absurdní. Vláda nad strategicky důležitou zemí, která leží v těsné blízkosti některých nejdůležitějších námořních tras světa pro přepravu ropy a dalších komodit, je americkými vládnoucími elitami vnímána jako klíčová pro udržení pozice globálního hegemona. Pokus NYT připsat katastrofální podmínky v Somálsku, které již více než dvě desetiletí nemá funkční vládu jako výsledek akcí islamistických milicí al-Šabáb, je naprosto zavádějící. Po pravdě řečeno, hlavní odpovědnost za více než čtvrtstoletí bojů a tamní chudobu, která zachvátila tuto zemi strategicky situovanou v Africkém rohu, mají Spojené státy.

Washington v roce 1991 ukončil svoji dlouhodobou podporu režimu Siada Barreho, což vedlo k jeho zhroucení. To poté vedlo k hladomoru a krizi, která legitimizovala rozmístění 30 tisíc vojáků v zemi a pokus o nastolení proamerické loutkové vlády. Po bitvě o Mogadišu, v níž bylo zabito 18 amerických vojáků, je president Clinton stáhl. Stažení USA ale neznamenalo, že by konflikt skončil na vedlejší koleji. Bushova vláda v rámci opatření po 11. září zřídila první trvalou americkou vojenskou základnu v Africe v sousedním Džibuti, z níž vzlétala letadla a drony k útokům proti Somálsku.

V roce 2006 hrály Spojené státy klíčovou roli v podpoře etiopského vpádu, který svrhl umírněný režim Svazu islámských soudů, jenž předtím svrhl Američany podporovanou prozatímní vládu. V následných bojích byly zabity desítky tisíc lidí, což společně s brutalitou etiopských okupantů zvyšovalo podporu pro al-Šabáb. Invaze zahrnovala také více než týdenní minometné ostřelovaní Mogadiša, které proměnilo velké části města v trosky a statisíce lidí v uprchlíky. Americké letecké nálety a námořní ostřelování byly prováděny na podporu etiopských vojenských operací.

Po dobytí Mogadiša a znovunastolení prozatímní vlády byly etiopské jednotky doplněny vojáky z Ugandy, Keni, Džibuti a Burundi pod krytím "mírotvorné" mise Africké unie. Američtí "poradci byli v Somálsku téměř bez přerušení od roku 2006. Až v roce 2014 vyšlo najevo, že zde asi 120 amerických vojáků působí od roku 2007, nejprve souběžně s etiopskou invazí a později jako součást mise Africké unie.

Akce Spojených států v Somálsku jsou však jen pouze částí rychle se rozšiřující řady vojenských nasazení organizovaných Africomem po celém kontinentu. Na letošním výročním jednání senátního výboru pro ozbrojené síly bylo sděleno, že Africom ve fiskálním roce 2015 "provedl 75 vojenských operací, 12 velkých vojenských cvičení a 400 akcí zaměřených na bezpečnostní spolupráci." Armáda Spojených států má trvalou vojenskou základnu v Džibuti a základny pro bezpilotní letouny v Ugandě, Etiopii, Keni, Jižním Súdánů, Nigeru a na Seychelách.

Bleskové rozšíření vojenských aktivit USA v Africe od roku 2007, kdy byl založen Africom, odráží odhodlání Washingtonu podrobit si tento na zdroje bohatý kontinent, upevnit svoji geostrategickou a ekonomickou hegemonii a zablokovat rozvoj svých soupeřů v Africe, především Číny, ale také evropských imperialistických mocností, které se snaží znovuobnovit dominanci nad svými bývalými koloniálními aktivy.

Stále agresivnější charakter operací prováděných Africomem byl letos prokázán jmenováním generála Thomase Waldhausera jejím novým velitelem. Čtyřhvězdičkový generál předtím velel misím v Afghánistánu, Iráku a Pákistánu. Waldhauser během svého vystoupení před Výborem pro ozbrojené síly slíbil, že rozšíří "válku s terorem" v celé Africe a uvedl, že požádá o oprávnění provádět cílené zabíjení bez schválení amerického presidenta. Oblastí, na níž se Africom především zaměřuje, je Sahel, oblast na jih od Sahary. Američtí vojáci byli rozmístěny v Kamerunu a Nigeru, kde byli zapojeny do výcviku ozbrojených sil těchto zemí pod záminkou boje proti teroristické skupině Boko Haram.

Investigativní web The Intercept před dvěma týdny přinesl před dvěma týdny na utajovaných dokumentech založenou zprávu, že Obamova vláda plánuje utratit dalších 100 mil. USD na vybudování nové základny bezpilotních letounů, která bude schopna odbavovat drony MQ-9 Reaper, jež jsou větší a mnohem více smrtící než "populární" Predátory, které přinášejí smrt a destrukci tisícům lidí na celém Středním východě a v Severní Africe.

Několik dní před tím, než NYT informovaly o tajných operacích v Somálsku, potvrdily americké vojenské noviny Stars and Stripes, že do Džibuti byla v červenci přemístěna letka stíhaček F16, aby se tam připravila na možnou "misi krizové reakce" v Jižním Súdánu. Tato země, která s podporou Washingtonu získala svoji nezávislost na Súdánu v roce 2011, má významné energetické zdroje a je klíčová pro strategii USA zaměřenou na prevenci rostoucího vlivu Číny. Je však soužena občanskou válkou od dosažení nezávislosti.

Zdroj: World Socialist Web Site
Překlad: Stan

Hodnota článku (rešerše, napsání, korektura, anotace, ilustrace, redakční práce) je ohodnocena částkou: 450 Kč
Pokud chcete na provoz webu přispět, klikněte zde, nebo na baner v úvodní stránce. Děkujeme!