Když se Donbas chtěl vrátit k nám, myslel si, že tam, na východě, je velké a silné Rusko a on je jeho součástí, která se ocitla na Ukrajině v důsledku velké historické chyby. Tedy spíše dvou chyb - nejprve zahrnuli Donbas do ukrajinského společenství (USSR), i když nikdy nepatřil ani k Malorusku, ani k ukrajinskému Hejtmanství. A potom, v roce 1991, jej společně s Ukrajinou oddělili od Ruska.
Počítat tyto chyby lze různě - jako dvě různé, jako jednu a tu samou, ale to není podstata věci. Ta je v tom, že se Donbas ocitl na Ukrajině přibližně stejně jako Krym - v důsledku kutilství sovětských úředníků, kteří kreslili hranice národních republik na základě různých politických úvah.
Donbas, který se ocitl v rámci USSR, se však za uplynulých sto let nestal Ukrajinou. Dokonce i v letech ukrajinské nezávislosti po likvidaci Sovětského svazu zůstal svou podstatou Ruskem. 75 % jeho obyvatel deklaruje ruštinu jako svůj rodný jazyk, a přestože mnozí z nich umí ukrajinsky, většina se považuje národnostně za Rusy.
Společná hranice s Ruskem, svobodný pohyb, četné příbuzenské a obchodní vztahy umožňovaly Donbasu cítit se jako prodloužení Ruska, jako jeho část, která se ocitla na Ukrajině pouze formálně. A až do vítězství majdanu to nikoho nijak zvlášť netrápilo.
Po vítězství majdanu v Kyjevě a rychlém a rozhodném návratu Krymu do Ruska, však Donbas pocítil, že tam, na východě, je velké a silné Rusko, ale on je ta jeho část, která se stala součástí jiného, pro ně cizího státu.
Čím výše skákali na majdanu a čím více se na Rusy a Rusko sypalo hrozeb, tím více se Ukrajina Donbasu vzdalovala a odcizovala, a tím silněji se Donbas chtěl vrátit do Ruska, aby se napravila historická chyba a obnovila rozbitá integrita. Aby nemuseli nadále mít "srdce v Rusku a pas na Ukrajině".
A Donbas si myslel, že velké a silné Rusko ho podpoří stejně jako Krym. Možná že ne stejným způsobem, ne tak rychle a jednoduše, ale hlavní bude, že jej nakonec přijme do svého lůna. Ať už tomu bude předcházet etapa nezávislosti, jako u Abcházie a Jižní Osetie, nebo to bude spojeno s dočasnou izolací, jako u Podněstří - a že to vše je pořád lepší, než zůstat součástí Ukrajiny.
Největší část úkolu byl Donbas připraven uskutečnit sám. Riskovat i bojovat. A také bojoval, protože věřil, že s ním je velké a silné Rusko, které v tom nejdůležitějším okamžiku pomůže a pak ho vezme k sobě. Že ho nedovolí zničit, vypálit, a už vůbec ho nebude posílat zpět.
Donbas důvěřoval Rusku, vkládal do něj své naděje a chtěl se do něj vrátit.
Ale ukázalo se... že Donbas - to je Rusko. A žádné jiné Rusko prostě neexistuje.
Rusko - to je Donbas, Podněstří, Abcházie, Jižní Osetie a ještě k tomu jakási část lidí žijících na území Ruské federace, která si ještě pamatuje, co to vlastně Rusko je.
A jiné Rusko teď není. Rusko zůstalo v naší duši, v naší paměti, v našich dějinách. A na Donbasu.
Ale Ruská federace - to není Rusko. Je to oligarchické státní zřízení na těle naší vlasti - přibližně takové, jaké má i Ukrajina. Takové, které sice nežebrá na rusofobních schodech, ale hrdě obchoduje se svými surovinami. Samozřejmě ve prospěch oligarchů, tloustnoucích na úkor lidu.
Ruská federace - to je stát, který patří buržoazní kleptokracii, jež zničila Sovětský svět, který byl současně i Ruskem, i když silně transformovaným.
Ruská federace - to je komerční projekt na prodej surovin do zahraničí a vyvádění kapitálu získaného prodejem těchto surovin za hranice, tedy komerční projekt stejného typu jako Ukrajina, pouze mnohem silnější, větší, dražší, ziskovější, lépe organizovaný a lépe kontrolovaný.
Proto se také ukázalo, že Donbas se nemá kam vracet.
Rusko, do kterého se chtěl vrátit - to je on sám.
A nebude to Ruská federace, která bude pomáhat Donbasu, aby se vrátil, ale Donbas bude pomáhat Rusku, aby se vrátilo k těm kořenům, na nichž vždy stálo.
Tak takhle to dopadlo. K tomu, aby se Donbas mohl vrátit do Ruska, musí nejprve vzkřísit Rusko.
Má to dokonce jakousi logiku.
Tak se to totiž stává v ruské tradici, že časem zvítězí nejmladší bratr na malinkém hrbatém koníčkovi, kterého na počátku pojmenovali Hlupáček.
Zdroj: Publizist.ru
Překlad: Stan
Hodnota článku (rešerše, napsání, korektura, anotace, ilustrace, redakční práce) je ohodnocena částkou: 350 Kč
Pokud chcete na provoz webu přispět, klikněte zde, nebo na baner v úvodní stránce. Děkujeme!