Francouzi okupovali dnešní Burkinu Faso od roku 1896, ale odpor Mossiů skončil až dobytím jejich hlavního města Ouagadougou v roce 1901. V roce 1919 byly k francouzské Horní Voltě v rámci Francouzské západoafrické federace připojeny některé provincie z Pobřeží slonoviny.
V roce 1932 byla nová kolonie z ekonomických důvodů rozdělena; v roce 1937 byla obnovena jako administrativní jednotka nazvaná Horní pobřeží. Mossiové po 2. světové válce aktivně tlačili na Francouze, aby získali samostatný územní status a 4. září 1947 se Horní Volta stala opět samostatným francouzským západoafrickým územím. 4. září 1947 byla Horní Volta vyhlášena Francií za samostatnou.
Protektorát Horní Volta jako součást západní francouzské koloniální Afriky získal nezávislost v roce 1960. Republika Horní Volta (1960-1984) se 4. srpna 1984 přejmenovala na Burkinu Faso.
Skutečnost, že francouzská centrální banka neustále odsává 50 % bohatství všech západoafrických států, je pravou příčinou nepokojů v těchto bývalých francouzských koloniích. Poměr Má dáti / Dal po letech probudil občany v Burkině Faso.
Při úspěšném převratu dne 24. ledna 2022 vzbouření vojáci po přestřelce zatkli a sesadili osmašedesátiletého prezidenta Rocha Marca Christiana Kaborého. K moci se přihlásilo Vlastenecké hnutí za ochranu a obnovu (MPSR) podporované armádou a vedené podplukovníkem Paulem-Henrim Sandaogem Damibou. Vojenská junta obnovila ústavu a jmenovala Damibu prozatímním prezidentem. V důsledku převratu pozastavily ECOWAS a Africká unie Burkině Faso členství.
V únoru 2022 prohlásila Ústavní rada prezidentem Burkiny Faso Damibu, který poté složil prezidentskou přísahu. V dubnu 2022 byl propuštěn z vězení prezident Kaboré. Stalo se tak poté, co vojenská junta vyhostila francouzského velvyslance v souvislosti s nárůstem protifrancouzských nálad, protože tato západoafrická země usiluje o navázání užších vztahů s Ruskem.
Po osmi něcících byl Damiba svržen a nahrazen kapitánem Ibrahimem Traoré , který byl jmenován presidentem a Tambela prozatímním předsedou vlády. Damiba byl kritizován za to, že při spolupráci s bývalým kolonizátorem na vymýcení ozbrojených skupin zaujal zřejmě více profrancouzský postoj, protože v bývalých koloniích vzrostly protifrancouzské nálady.
Africká unie odsoudila takový vývoj v Burkině Faso a zdá se, že spojenectví BRICS získává z tohoto vývoje prospěch. Poslechněme si však hlas italské předsedkyně vlády Giorgie Meloniové:
Ekonomie má a bude mít zásadní roli v rozhodování afrických států. Koloniální mocnosti již nezvládají silou prosadit svoji nadvládu. Zatím se zdá, že bývalé anglicky mluvící kolonie mají odlišný názor na ECO, celoafrickou novou měnu, u frankofonních států je přeměna státních měn na nadstátní je opět tématem dne.
Postupné sjednocování afrických států není tedy vedeno z kdysi nejbohatšího státu, Libye, ale od těch neustále vykořisťovaných, které, jak by marxista řekl, mohou ztratit jen své okovy.
V souvislosti s rostoucími celosvětovými obavami z možného použití jaderných zbraní se ve dnech 15. a 16. srpna 2019 v nigerijské Abuji sešly západoafrické země, aby projednaly naléhavou potřebu pokročit v odzbrojení prostřednictvím Smlouvy o zákazu jaderných zbraní z roku 2017. Mezi účastníky fóra byli představitelé Beninu, Burkiny Faso, Pobřeží slonoviny, Gambie, Ghany, Guineje, Guineje Bissau, Nigérie a Sierry Leone, kteří vyzvali k urychlenému vstupu smlouvy v platnost a vyjádřili znepokojení nad pokračující existencí několika tisíc jaderných zbraní ve světě.
Účastníci ocenili TPNW jako "historický úspěch, k němuž země regionu významně přispěly". Smlouvu dosud podepsalo sedm západoafrických zemí (Benin, Kapverdy, Pobřeží slonoviny, Ghana, Guinea-Bissau, Nigérie a Togo) a jedna (Gambie) ji ratifikovala. Bylo konstatováno, že smlouva z Pelindaby z roku 1996, která zakládá Afriku jako zónu bez jaderných zbraní, obsahuje podobné zákazy jako smlouva z roku 2017.
Pelindabskou smlouvu podepsaly Čína, Francie, Spojené království a Spojené státy v dubnu 1996 a Ruská federace v listopadu 1996. Smlouvu ratifikovaly Čína (6. září 1996), Francie (31. července 1997), Spojené království (27. února 2001) a Ruská federace (11. března 2011). Podpis a ratifikace TPNW africkými státy by tedy neměly představovat žádnou zvláštní výzvu. Dále bylo uznáno, že "úsilí o jaderné odzbrojení podporuje pokrok při dosahování cílů udržitelného rozvoje OSN".
Zdroje:
- New junta stages coup in Burkina Faso, announces new leader
- West African CFA franc to be renamed
- West Africa economy: Leaders push for single currency ECO
- Burkina Faso’s coup and political situation: All you need to know
- Burkina Faso: AU chief slams ‘unconstitutional’ change of gov’t
Hodnota článku (rešerše, napsání, korektura, anotace, ilustrace, redakční práce) je ohodnocena částkou: 450 Kč. Pokud chcete na provoz webu přispět, klikněte zde, nebo na baner v úvodní stránce. Děkujeme!