Pohled do zákulisí jednání v Dohá 2012 o globálním oteplování vyvolává depresi u drtivé většiny klimatologů. Země nejsou ochotny snížit emise. Poslední měření ledovců ukazují na dramatickou rychlost oteplování, viz náš minulý článek.
Důvody ke skepsi jsou zřejmé: mezinárodní politika a Kjótský protokol nemají vliv na snížení emisí skleníkových plynů. Hlavními důvody jsou nízké cíle, příliš mnoho byrokracie v prosazovaní změn. Velcí znečišťovatelé mají enormně mnoho možností k tomu, aby obešli všechna nařízení.
Co se z jednání jasně ukazuje, že nutnost zavedení nových cen na emise CO2, hlavně v rozvojových zemích. Podíl růstu CO2 na oteplování ukazuje tato tabulka.
Mezinárodní koncerny obcházejí legislativu ve vyspělých zemích tím, že své výrobní kapacity přesouvají do Třetího světa, kde nemusejí za emise téměř nic platit. Proto se staly v průběhu posledních let největšími znečišťovateli Čína a Indie. Rozhovory možná povedou k tomu, aby se povolenky na oxid uhličitý zatížily vyšší sazbou. Celá legislativa dostane novou podobu a měla by vzrůst penalizace nejhorších znečišťovatelů.