Svoboda tisku se pozná podle toho, že strana, která dříve oblbovala lidi bez překážek, tyto překážky má, a to ve svobodném tisku, který píše jinak. Načež se oblbovači postaví za svobodu tisku a prohlásí, že v dané zemi tato svoboda není, a je třeba ji zavést na ten či onen imperiální způsob. Podívejme se na Slovensko, o němž se v mediálním Čechistánu už vůbec nepíše.

Znepokojené české presstitutky

Podívejte se na zprávy (Sputnik), jež komentují konec bezbřehého oblbování na Slovensku, které už v této míře pokračuje jen u nás. Velvyslanectví USA na Slovensku vyjadřuje své znepokojení nad soustředěním slovenských masmédií v rukou nepočetné skupiny místních finančních magnátů, praví se v prohlášení amerického zastupitelství v Bratislavě.

Pronikání velkých finančních skupin do slovenských masmédií bere velvyslanectví jako potenciální hrozbu rozvoji nezávislého tisku.

Jinak řečeno, pro nás. Na Slovensku se zadřela americká propagandistická mašina, proto ty obavy. A co Česko? Kongres Spojených států amerických zavelel, že USA budou svádět informační boj s Ruskem z Prahy. Na základě české kanceláře rozhlasové stanice Radio Free Europe bude založeno celé digitální mediální oddělení. Placené desinformace pro USA se tedy budou provozovat od nás. V desinformačním oddělení budou pracovat tzv. "odborníci pro sociální sítě" a jejich úkolem je klást "odpor dezinformacím v ruské mediální sféře“. Pokud jsme ve studené válce, tak je jasné, že mediální válka musí běžet už dávno. A platíme ji z našich daní, stejně jako to zbrojení.

Situace na Slovensku

Slovenská nezávislá scéna to vidí (na rozdíl od české) úplně jasně: pokud nová média neuspějí, v zemi přestane existovat žurnalistika, která hájí veřejný zájem. Vývoj na hlavní scéně jde jasně od dokončené globalizace médií k zatím nedokončené oligarchizaci. U nás se stačí podívat na Babiše. Totéž se děje ve velkém ve světě, včetně Slovenska. Oligarchové z Penty si koupili deník SME, vydavatelství Trend Holding a 7 Plus. Oligarcha Ivan Kmotrík si sebral TA3 a distribuční síť Mediaprint Kapa. Druhá největší oligarchická slovenská skupina J&T si vzala zbytek: TV JOJ, rádia Jemné a Anténa.

U nás to vypadá takto: Andrejovi Babišovi patří MF DNES a Lidové noviny, Rádio Impuls a bezplatný týdeník 5+2. Daniel Křetínský kontroluje Blesk, Aha, Sport a Reflex. Zdeňkovi Bakalovi patří Hospodářské noviny, Respekt a Aktuálně.cz. Jaromírovi Soukupovi Týden, Impuls, TV Barrandov. A sázkař Valenta nechce zůstat stranou a koupil si aspoň podíl v Parlamentních listech, pokud je už nemá celé.

Miliardářům tedy patří ekonomika, stát přes koupené partaje, média, a tím pádem i veřejné mínění. Vzhledem k probíhající studené válce to není dobrá situace. A podobný vývoj je na celém Západu. Američanům, jak vidíte, však vadí jen situace na Slovenku, v mediálním Čechistánu jsou spokojeni a chválí nás za míru svobodu v zemi. Podle USA máme 11. místo na světě v tiskové svobodě. Proč je Slovensko špatné?

Daňové asignace

V současné době používají tento systém na financování neziskových organizací tyto země ze střední Evropy: Slovensko, Poľsko, Maďarsko, Litva a Rumunsko. Na Slovensku to upravuje Novela zákona o dani z príjmov od 1. 1. 2013. Asignace běží od roku 2001. Jednoduše řekněme, že plátce daně může dát 2 % podílu na neziskovky a dokonce jim to může sám zaslat, což je světové unikum. Podmínky jsou následující:

  • pre zdaňovacie obdobia 2010 – 2013 je podmienka poskytnúť finančný dar vo výške 0,5 % zo základu dane z príjmov, potom môže daňovník poskytnúť 2 % zaplatenej dane (inak 1,5 %),
  • pre zdaňovacie obdobia 2014 – 2016 je podmienka poskytnúť finančný dar vo výške 1 % zo základu dane z príjmov, potom môže daňovník poskytnúť 1,5 % zaplatenej dane (inak 1 %),
  • pre zdaňovacie obdobia 2017 – 2019 je podmienka poskytnúť finančný dar vo výške 1,5 % zo základu dane z príjmov, potom môže daňovník poskytnúť 1 % zaplatenej dane (inak 0,5 %).

Podívejte na tabulku, kde je vidět, co to znamená pro plátce daně. Co je přímý dar soukromých osob, a kolik (mnoho!) dostanou neziskovky z daňových asignací od plátců daně.

RokFyz.osoba %Fyz. osoba min.Práv. osoba %Práv. osoba min
20042,00% 20 Sk 2,00% 250 Sk
20052,00% 20 Sk 2,00% 250 Sk
20062,00% 20 Sk 2,00% 250 Sk
20072,00% 100 Sk 2,00% 250 Sk
20082,00% 100 Sk 2,00% 250 Sk
20092,00% 3,32 € 2,00% 8,30 €
20102,00% 3,32 € 1,50% 8,30 €
20112,00% 3,32 € 1,50% 8,30 €
20122,00% 3,32 € 1,50% 8,30 €
20132,00% 3,32 € 1,50% 8,30 €
20142,00% 3,00 € 1,50% 8,00 €


Tato diplomka ukazuje, kdo si na Slovensku polepšil. Jde o vývoj počtu individuálních dárců a výše peněz v letech 2006-2012.



Slovenské nezávislé organizace tedy dostávají už léta pravidelný přísun prostředků jak od soukromých, tak i od právnických osob.



Pro Slováky, na rozdíl od obyvatel Česka, svoboda tisku ještě nějakou cenu má a jsou ochotni za ni připlatit. A navíc je to vlastně ani nic nestojí. Čechům stačí mediální oligarchistán. Jiný výzkum ukázal, že z celkem 136 oslovených slovenských neziskovek jich více než 85 % žije z asignací. V Česku naopak téměř všichni žebrají u vládních oligarchů a připadá jim to úplně normální.

Na Slovensku tím vznikla přímá vazba mezi plátci daně a neziskovým sektorem. Ten může dělat pravidelné roční rozpočty, protože plus mínus ví, kolik peněz dostane na celý rok. Jistě oligarchové masivně platí ze svých podniků a zisku vlastní oblbovací mašinérii. Ale i tak leccos zbude. Stát platí mnohem méně dotací, a tím nemá možnost ovlivňovat média a neziskovky v jejich činnosti. Ty jsou pak nezávislé a a dělají to, co je třeba. A USA si stěžují. A v mediálním Čechistánu si pak lidé myslí, že na Slovensku není svoboda tisku. Opak je pravdou, přinejmenším, co se nezávislých médii týče.


Zdroje