Miroslav Singer patří mezi nejkontroverznější guvernéry ČNB v její moderní historii. Nedávnou intervencí do kurzu koruny naštval většinu obyvatel ČR, protože jim znehodnotil úspory a zdražil dovolené v cizině. Na druhou stranu většinu majitelů proexportně orientovaných firem nebo třeba i Čechů vydělávajících peníze v zahraničí jistě devalvace koruny potěšila a s velkou pravděpodobností přispěla i k současnému ekonomickému růstu a snížení nezaměstnanosti.
Ať je měnová politika ČNB správná nebo ne, je to snad poprvé, co guvernér ČNB čelí tak drtivé kritice, a to nejen ze strany občanů, ale i ze strany všech nejvyšších ústavních činitelů ČR, včetně jeho bývalého ochránce exprezidenta Klause. Prezident Zeman se dokonce vyjádřil slovy, že to se Singerem musíme ještě dva roky vydržet. Ani M. Singer si nebere servítky a s prezidentem vede ostrou polemiku například ohledně přijetí eura. Podle guvernéra ČNB zveřejněné argumenty prezidenta Miloše Zemana ohledně přijetí eura přímo neodrážejí realitu nebo ignorují kontext ekonomického vývoje.
ČNB pod vedením M.Singera rovněž ostře zasáhla i proti družstevním záložnám, porušujícím pravidla pro podnikaní v tomto oboru, např. odejmutím licencí Metropolitnímu spořitelnímu družstvu nebo WPB Capital a snaží se nastavit přísnější pravidla a zákonné normy pro fungování těchto finančních institucí.
S Miroslavem Singerem můžeme v mnohém souhlasit nebo nesouhlasit, ale v každém případě se jedná o výraznou osobnost se zajímavými názory, takže bylo logické, že nás se Sašou Vojtou napadlo oslovit jej s žádostí o rozhovor formou Dotazníku pro Miroslava Singera. M. Singer s rozhovorem souhlasil, ale bohužel pouze písemnou formou.
Dotazník připravil a otázky položil Miro Suja, šéfredaktor Czechfreepress.cz
Jak byste řešil současnou finanční a ekonomickou krizi v Řecku? Myslíte si, že problémy eurozóny by mohlo vyřešit vytvoření evropského ministerstva financí, které by dohlíželo nad fiskální politikou jednotlivých zemí eurozóny, nebo ji dokonce řídilo?
Má-li eurozóna přežít, vytvoření nějakých mechanismů přerozdělování prostředků v ní je nutné, současně ale lze i pracovat na tom, aby v budoucnu bylo méně těch, kteří přerozdělování potřebují. Jak to ale konkrétně udělat, nechám raději na ministrech financí.
Která z ekonomik je dle Vás blíže bankrotu. Řecká nebo ukrajinská?
Neumím říct.
Jaký názor máte na bankovnictví podle tzv. islámských pravidel? Můžou takovéto banky působit, popřípadě i úspěšně existovat v ČR?
Už úspěšně působí v Evropě, třeba v Londýně. I u nás už jsme pomohli ambasádám zemí Malé a Střední Asie zorganizovat na to téma konferenci a díky tomu vím, že někteří už uvažovali o vydání islámského dluhopisu (sukuk) v českých korunách.
Čím byste vysvětlil úspěchy slovenské ekonomiky v posledních letech, kdy v některých ekonomických ukazatelích Českou republiku dohnalo a dokonce předběhlo, např. ve výrobě aut na počet obyvatel, nebo v růstu HDP? Mohlo Slovensku pomoci třeba i přijetí eura?
Psal jsem o tom dva ČNBlogy („Dohání nás Slovensko díky euru?“ – část 1 a 2 z ledna a února 2014, webový odkaz). Slovensko rostlo vyšším tempem, neboť začalo níže, a konvergovalo tudíž rychleji, pak Dzurindovy vlády provedly důkladnější reformy. V posledních letech byl rychlejší růst Slovenska bez problémů vysvětlitelný větší ochotou se v krizi financovat deficitem rozpočtu. Auta jsou dílčí ukazatel, navíc v případě naší nebo slovenské ekonomiky lze spíš uvažovat o tom, zda koncentrace na autoprůmysl není přílišná.
Jaký máte názor na současnou imigrační krizi v Evropě a kolik imigrantů si z ekonomického hlediska může dovolit přijmout Česká republika tak, aby sociální systém nezkolaboval?
To není otázka pro šéfa centrální banky.
Inflace v roce 2015 i přes kurzové intervence ČNB příliš neroste. Uvažujete v případě potřeby, tzn. dosažení inflačního cíle, o prodloužení intervencí ČNB do kurzu koruny i za horizont roku 2016?
To je určitě možný scénář.
Jaký máte názor na virtuální měny typu Bitcoin?
Malý objem, nezajímavé. Celková stávající emise bitcoinu není ani desetina našich rezerv.
Jaké ekonomické dopady by pro USA mohlo mít opuštění dolaru jako rezervní měny ze strany většiny zemí a myslíte si, že současný vývoj ve světové ekonomice k tomu směřuje?
Ne, vývoj jde spíše opačným směrem, takže není třeba se tím zabývat.
Má ČNB v devizových rezervách např. i čínské jüany, rubly nebo jiné neevropské měny, popřípadě uvažuje ČNB o jejich nákupu?
Má neevropské měny, ale ty volně směnitelné. Čínská měna zatím není schopna mít pro rezervy potřebnou likviditu. Není tam volný pohyb kapitálu.
Měla se dle Vás ČR připojit k projektu AIIB?
Měla by se o něj mnohem více zajímat a připojení vážně zvážit.
Česká národní banka v roce 1998 rozprodala většinu zlata (cca 57 tun zlata) ze svých devizových rezerv a nyní drží ve zlatých rezervách 0,7 %, Bundesbanka celých 66 %. Itálie 65,4 %, Francie 63,6 % (data jsou z ledna 2015). Proč se ČNB zbavila zlata a proč ostatní zmiňované národní měnové autority postupně nerozprodají své zlaté rezervy a neinvestují je na kapitálových trzích stejně tak jako Česká národní banka?
Centrálních bank jako my je celá řada: z těch pro nás srovnatelnějších nebo zajímavějších zemí mají pouze řádově procentní podíly zlata ve svých rezervách třeba Švédsko, Švýcarsko, Japonsko, Kanada, Polsko, Austrálie nebo Dánsko. Zlato není okamžitě použitelný zdroj likvidity a pro roli uchovatele hodnoty jeho cena moc fluktuuje. Navíc jsme ho ve skutečnosti z hlediska objemu našich rezerv ani předtím moc neměli. Kdyby ho naši předchůdci neprodali, dnes bychom v něm stejně měli méně než 4 % rezerv.
Více dotazníků a debat najdete na stránkách Debatního klubu
Hodnota článku (rešerše, napsání, korektura, anotace, ilustrace, redakční práce) je ohodnocena částkou: 450 Kč
Pokud chcete na provoz webu přispět, klikněte zde, nebo na baner v úvodní stránce. Děkujeme!