Náš web je pod útokem cenzury. Podobně jako oněch 8 webů, které byly „oficiálně“ cenzorským zásahem vypnuty. Přesto se tu a tam dá na naše stránky dostat a obsah přečíst. Nevím tedy, jak bude boj proti svobodě slova v naší svobodně demokratické EU-NATO vlasti pokračovat, ale je jasné, že má na co navazovat. Od strážců veřejného mínění v podobě Bretschneidera hlídajícího správný názor na císařepána přes německou okupaci strážící českomoravský prostor před bolševismem a hordám z  východu po normalizační Tribunu lidu dohlížející na texty písní. K tomu vybičovaná hysterie jak vystřižená z období Stalinova „kultu osobnosti“. Na sociálních sítích se rozjíždějí výzvy k eliminaci zrádců, Rusů a jiných podvratných živlů. Konají se sbírky na podporu Ukrajiny bojující, podobně jako kdysi soudruzi vybírali na bojující Angolu. K tomu posíláme do místa konfliktu zbraně a popíráme tím vlastní doktrínu, že zbraně do místa potenciálních nebo skutečných konfliktů zásadně neposíláme. Pokrytectví zaplavilo celý „Protectorate of Bohemia and Moravia“ včetně Slovenského štátu, tedy od Šumavy k Tatrám.

Čím to?


Naše společnost se čím dál více přibližuje mentalitě fotbalových hooligans, kterým dlouhodobý opakovaný pobyt ve fanouškovském kotli zcela vymyl mozek. Není schopna nejen objektivního úsudku, ale zcela pozbyla schopnost rozumového myšlení a jednání ve všech životních otázkách. Zcela ztratila kompetenci rozlišování priorit a hierarchie životních hodnot. Ilustruje to náš parlament, sdělovací prostředky mainstreamu i atmosféra na sociálních sítích. Antisemitismus a Žida Süsse nahradila rusofobie a Rus Putin.

Za schvalování atentátu…


Za verbální schvalování „ruské speciální operace na Ukrajině“ hrozí podle našeho prokurátora "Mříže" několikaleté vězení. Tak jsme pokročili, zatím pouze Pankrác, nikoliv sekera na Pankráci. Zdali pak hrozilo něco za schvalování „speciálních operací“ v Sýrii, Libyi, Iráku, Afghánistánu, Jugoslávii a mnohých dalších? Nezákonné věznění na Guantánamu? Nikoliv? Tak potom je naše soudnictví jen prodlouženou rukou propagandy. Jedna válka sice neomlouvá druhou, ale bez jednotného metru se spravedlnost, má-li být spravedlností, prostě neobejde. Naše Ministerstvo spravedlnosti by se mělo tedy jmenovat Ministerstvo pokrytectví.

Současná speciální operace Ruska na Ukrajině


Tuto „operaci“ jsem nečekal, viz můj poslední článek “Proč Rusko nenapadne Ukrajinu“. Tuto operaci jakožto pacifista také neschvaluji. Nicméně i když jsem jí nepředvídal a i když jí neschvaluji, musím k tomu dodat, že jsem jí nepředvídal teď, nyní, v této době. Podobně jako nedokáži nikomu předvídat nemoc nebo smrt, ale nakonec je mně jasné, že nemoc a smrt čeká každého. Podobně se to má s předvídáním válek a vůbec konce světa v atomovém pekla Apokalypsy. Jelikož se chováme tak, jak se chováme, je jasné, že si konec usilovně přivoláme. V mnoha našich článcích se vine jak červená nit tento motiv. Naše současné jednání má dalekosáhlé důsledky v budoucnosti. Slova nepadají do prázdna. A činy už vůbec ne.

Harašení zbraněmi, popírání lidských práv v případě Assangeho, Snowdena, Maninga a tisíců a milionů dalších od Guantánama přes Falúdžu po zničenou Sýrii volá do nebes. Jsme na straně zla a budeme potrestáni. Otázkou je, jak moc to bude bolet. Zdali je na pořadu dne soudný den. Dost možná. Naše společnost to nevidí, vzdělaní hooligans vystupující v naší televizi vykřikují své skandované pokřiky odposlouchané v Londýně a Washingtonu u podobně postižených ztrátou soudnosti. Ženeme medvěda do kouta a přemýšlíme, jak mu ještě zúžit jeho prostor. Medvěd se naštval, a naší reakcí je, že mu ještě omezíme prostor. Prý má ještě v koutě dost místa, myslí si naši hooligans. Sankce a zbraně jsou na medvěda to pravé, myslí si český skunk. A smradem na medvěda, to je to ono. Tak šíříme zlobu, závist, zášť a doufáme, že se vláda věcí českých do našich rukou navrátí. Nenavrátí.

Vládu věcí našich jsme odevzdali do rukou vládce zla, do rukou říše zlých činů, do mysli a vlády otce lži. Cítíme se svobodně asi jako narkoman závislý na heroinu. Stejně jako on se omamuje heroinem, my se omamujeme lží. Prý máme, podobně jako na Ukrajině, svobodné volby. Ano, můžeme si vybrat mezi opiem a heroinem. Stranou podvodníků nebo stranou zlodějů. Prý máme, podobně jako na Ukrajině, svobodná média. Ano, můžeme si vybrat mezi kokainem a pervitinem. Mezi TV NOVA a Českou televizí. Jsme otroky pokrytectví, nenávisti a mamonu a vykřikujeme, jak jsme svobodní. Ani nevíme, že trpíme smrtelnou nemocí. Buď se budeme léčit, nebo zemřeme. Nic na tom nemění, že to nevidíme, nic na tom nemění, že to ještě nehlásili v televizi.

Ukrajina?


Psali jsme na toto téma mnoho článků. V očích naší redakce na Ukrajině skutečně zvítězil v roce 2014 fašismus a o jeho projevech jsme mnohokrát psali (Jiskry fašismu, Po masakru v Oděse není cesty zpět  a mnohé další). Plody tehdy zaseté teď sklízejí na Ukrajině, naše dodávky zbraní budeme zase sklízet my. Jakož i naše další nenávistná gesta a smradlavá slova na adresu celého ruského národa, civilizace a kultury. Jestliže se někdo domnívá, že nám nehrozí atomová apokalypsa, je buď blázen, nebo už mu oblbující narkotika zatemnila zcela mozek. Jestliže chce někdo proti atomovým zbraním posílat granáty nebo naše vozidla pěchoty, která nedojedou ani na Václavák a nesmějí se srazit s osobním vozem, aniž by utrpěla škodu za desítky milionů, pozbyl rozum. Je to nepraktické, nerozumné a zločinné, nevidí to zločinec, zfanatizovaný hooligans či notorický požívač mediálních oblbovadel. Za dávky oblbujících narkotik z Čech platí Ukrajinci životem. Naše mediální i granátová podpora zločinu jen přilévá benzín do ohně války. Do ohně války, který může zachvátit i nás v Čechách. Protože slova a činy nepadají do prázdna.

Slepý slepého vzal za ruku a…


Proč to nevidí naše elity? Soustředily se zřejmě příliš na úspěch. Člověk dosáhne určitého vzdělání, jistého postavení, vážnosti a prestiže, pýcha naroste a přechází v pád – a tak si ani rozený člověk nevšimne, že ztratil svou lidskou duši. Spoléhá se příliš na své ruce, na svou hlavu, na svou hmotu a nevšimne si, že ztratil po cestě člověka. Svou duši, která jej činí člověkem, duši spojenou s velkým Duchem, skrze kterého je spojen se všemi skutečnými lidmi s duší na celé planetě, kteří tu jsou, kteří tu byli, a kteří tu budou. Ti, kteří takto ztratili svou duši, jsou jako zombie. Už jsou vlastně mrtví, dřív než vezmou do ruky meč, raněni vzteklinou ztratili svou duši a nakonec přijdou o vše. Nebudou mít ani duši, ani ruce, ani hlavu. Mečem zacházejí, mečem scházejí. A tak stejně jako před první Velkou válkou, totiž před první světovou, ujišťovali o prospěšnosti odstrašujících nejmodernějších zbraní, protože toto odstrašení prý zamezí jejich použití i samotné válce. Vynálezce dynamitu by o Nobelově ceně míru mohl vyprávět. Kdo měl pravdu, jsme viděli. Tolstoj nebo Nobel? Otázku vyřešila historie s 10 miliony v první a 60 milionů v jejím pokračování, válce druhé. Pro připomenutí - 27 milionů padlých z národů bývalého Sovětského svazu včetně Ukrajinců a Rusů, bok po boku.

Jenom se potvrdilo, že kážeme-li mír, ale tasíme-li meč, po právu mečem sejdeme. A má-li někdo v rukou atomový meč, můžeme si být jisti, že jej neporazíme, aniž bychom zhlédli hřib nad Prahou. Nevadilo nám bombardování Bagdádu, Bělehradu, Kábulu, Falúdži, tak proč by nám měly vadit bomby vybuchující v Praze? Z jakého důvodu by se nám měly vyhnout? Ochrání nás těch 5 Gripenů a nebo zbrusu nová dalekonosná děla? Zvýšení platů mužům a ženám, kteří zkuli své radlice a cvičí se v zabíjení s mečem? Jsme zcela mimo realitu podobně jako v minulém století, kdy jsme na radu a podle vzoru svých spojenců stavěli za své nemalé prostředky úžasná betonová opevnění. Sundejte si klapky z očí, kdož ještě můžete! Podívejte se z okna. Svítí tam jedno úžasné slunce. Zatím.

Válku válce?


Kdosi kdysi řekl „chceš-li mír, připravuj válku“. Můžeme si být však zcela jisti, že kdo se řídil podle tohoto hesla, žádného míru se nedočkal. A tak se někdejší Římská říše nacházela prakticky v permanentní válce, podobně jako současné americké Impérium. Chceme-li mír, musíme připravovat mír a nikoliv válku. Zlo se šíří zlem a dobro dobrem. Válka je živena zbraněmi, pohrdáním a nenávistí, mír naopak přátelstvím, úctou a tolerancí. Nechceme-li bomby vybuchující v Praze, vystupme z NATO a vyhlasme neutralitu. Sice máme zpoždění 30 let, ale přece jen lépe teď, než nikdy. Neutralita není porážka, neutralita je vítězství. Zbavme se fanatické mentality skalních fanoušků fotbalového klubu a podívejme se na svět lidskýma očima. Myslíte, že může být se svým jaderným arzenálem Rusko poraženo? Může být podvedeno, jako v době prezidentování Jelcina. Ale opravdu někdo věří, že se nechají podvést podruhé? Myslíte, že nevědí, co jim Západ sliboval a nesplnil? A myslíte, že se nechají napálit zas a znovu, a pak zase a dokola? Jste jako děti, které viděly na obrázku medvěda Míšu, a myslí si, že skutečného, ze Sibiře, tváří v tvář, uspokojí lízátkem, nebo zabijí smrkovými šiškami. Zapomněli jste, že už nejste na dětském pískovišti či v lunaparku.

Pokrytci


Vy, kteří kopírujete model normalizační husákovské propagandy přecházející v propagandu stalinskou, tedy z deště pod okap, styďte se. Myslíte, že vaše slouhovství, lži a prostá hloupost nejsou vidět? Myslíte, že není vidět, že jste takoví žebráci, kteří se bojí postavit kvůli mamonu rovně? Vaše saka, nové šaty, auta a domy vaší bídu zakrýt nemohou. Nic z toho si z tohoto světa neodnesete, jen svoji hanbu. Bojujete předem ztracený boj. Lež a nenávist totiž nakonec zcela jistě nezvítězí. Jde jen o to, zda zemřete jako ti, kdož přispěli ke zkáze tohoto světa svou pýchou, anebo ti, kteří se jej s pokorou pokusili zachránit.

Zkáza


Pokud přišel den, kdy mají být Sodoma s Gomorou vyhlazeny, hledá se skupina spravedlivých. Možná budou všichni ušetřeni. Možná jen někteří. Zbývá jen trvat na svém. Každému, co jeho jest. Zlí lidé mají válku v mysli, často permanentní, dobří lidé jí z mysli vyhánějí. Podívejme se na naše slepé vůdce, jak se vzájemně nenávidí a sjednotí je jedině duch války. V tomto smyslu rovný k rovnému. Dobří lidé, spojte se!

Hodnota článku (rešerše, napsání, korektura, anotace, ilustrace, redakční práce) je ohodnocena částkou: 450 Kč. Pokud chcete na provoz webu přispět, klikněte zde, nebo na baner v úvodní stránce. Děkujeme!