Mafianizace ekonomiky
Pokusil bych se teď trochu zobecnit to, o čem byla řeč. Mám za to, že se dá mluvit o tom, že v naší době dochází k mafianizaci ekonomiky. Nebudu mluvit o tunelech, o zakázkách. Mafianizace ekonomiky v širším slova smyslu. Prostě světová ekonomika, ekonomika v rozvinutých zemích, začíná fungovat podle stejného modelu, na jakém funguje mafie.
O mafii existuje spousta studií a jejich autoři se shodují v tom, že podstatné na mafii není to, že občas někoho zabije, že občas pašují drogy, někoho unesou, někoho vydírají. To všechno jsou ty třešinky na dortu. V zásadě je mafie naprosto racionální firma, která prodává ochranu platícím zákazníkům. Mafie je sdružení specializované na prodej ochrany. Prodává ochranu těm, kdo si za to mohou zaplatit. Mafie funguje ekonomicky naprosto geniálně. Protože je schopna toho, o čem sní každý podnikatel - je schopna sama zvyšovat si nabídku po svých službách. Každý podnikatel se třese, že po jeho zboží nebo službách poptávka nebude. A on zkrachuje. Mafie na to vyzrála. Mafie nabízí ochranu před nejistotou, a když se jí zdá, že se jí hlásí málo klientů, tak zvýší nejistotu. Někoho zabije, někoho unese, někdo se ztratí a hned přibude klientů, kteří si dobrovolně přijdou zaplatit zvýšenou ochranu. To znamená, mafie může dát jen polovinu svých investic do ochrany klientů a druhou polovinu investic do zvyšování nejistoty, a díky tomu může sama regulovat poptávku po svých službách.
Na tomto principu, domnívám se, začala někdy od přelomu 70. a 80. let, shodou okolností při přechodu od průmyslové k tzv. postprůmyslové společnosti, fungovat světová ekonomika. Na jedné straně vytváří nejistotu. Jsou takové dvě oblasti, kde ekonomika soustavně, programově zvyšuje nejistotu. Jednak je to na trhu práce skrze neplnohodnotné pracovní smlouvy, skrze nabourávání zákoníku práce, skrze erozi práv zaměstnanců, tam se obrovsky zvyšuje nejistota. A jednak je to v oblasti sociálního zabezpečení prostřednictvím osekávání sociálního státu. Takže tato opatření jednak v sociální sféře a jednak na trhu práce zvyšují nejistotu. Na trhu práce se zvyšuje nejistota zaměstnanců, a ti, kdo z nejrůznějších důvodů nepracují, jsou příliš mladí, příliš staří, příliš nemocní a podobně, tak těm se dá dávkovat nejistota podle rytmu, jakým se osekává sociální stát. Tady se postupuje naprosto systematicky. Cituji jednoho německého sociologa z 80. let: „Nejprve je vyvolán strach o budoucnost, zároveň se vzbudí sen o zajištěném zisku a nabídne se ochrana v podobě soukromého fondu. Nejprve jsou rizika přeháněna, pak jsou bagatelizována a mezitím trh se soukromým pojištěním shrábne svoji odměnu.“ Myslím, že tahle výzkumná zpráva, která dneska obíhala v mediích, je jedním z nástrojů podporování této ,,mafiánské“ ekonomiky.
Mafie zabíjí velice nerada. Na tom se shodují všichni autoři. Mafiáni mají v podstatě odpor k zabíjení. Většina z nich je naprosto lidumilných, ale oni musí zabíjet kvůli kšeftu. Jinak by zbankrotovali. Ona nešíří tu nejistotu nějak samoúčelně. Dokáže vydělat na jejím dávkování. Stačí, když klient přistoupí na jejich pravidla. Ani ten současný systém nešíří nejistotu kvůli ní samotné. Nikde není nějaké centrum zloduchů, kteří by měli radost z toho, jak jsou lidé nejistí. Ten systém by rád každého zajistil. Ale musí být solventní, jinak to nejde. Ten systém není dobrácký, on musí fungovat ekonomicky. Solventní klienty zajistí téměř spolehlivě. A ty nesolventní klienty se pokouší přimět, aby se pojistili přímo ze zákona. Na Slovensku se to v jednu dobu podařilo, u nás už se zapomnělo, že ministr sociálních věcí Drábek se v září a říjnu 2010 zasazoval o to, aby penzijní pojištění bylo naprosto povinné. Potom z toho sešlo, a zbyla z toho vlastně jenom polovina. Teď vstup do penzijních fondů není povinný. Ten vstup bude na základě psychologického nátlaku. Když si přečtete v novinách několik dní po sobě, že budete mít 6 500 korun v roce 2050, tak vstoupíte a budete si říkat, jaký jste udělali dobrý tah. Ale výstup nebude možný. Ten, kdo se upíše soukromým penzijním fondům, nemůže vystoupit. Já jsem se ptal hodně ekonomů, hodně politiků, nikdo z nich mi neodpověděl, co se bude dít, když svého syna přiměju, aby vstoupil do penzijního fondu, a on potom dlouhodobě buď onemocní nebo dlouhodobě přijde o práci a nebude moci do toho penzijního fondu odevzdávat. Nesmí vystoupit, nebude moci odevzdávat. Nikdo mi neodpověděl. Bylo by vzhledem k těm ostatním pojištěncům nekolegiální, aby platili za něho, to dost dobře nejde v penzijním fondu, takže mi z toho vychází jen exekuce majetku. Exekuce majetku, která zajístí spokojené stáří.