Minulé zamyšlení o pojmech jsem psal s vědomím, že je to stejně zbytečné. Jednak pro mne a jednak pro ty, kterým jde o věc samotnou a myslí si, že slova jsou jen nástroje k hodnocení a popsání dosažené zkušenosti. Navíc to bylo celkem zbytečné i pro čtenáře, kteří se zastavili u pojmových egyptských hrnců a nechtějí vyjít do pouště. Takže k věci samotné, to jest k fenomenologickému popisu a k hermeneutickému hodnocení spirituálního zážitku hry na pískovišti.
/n/n
Za prvé a zásadně. Konečně jsme našli duchovní zkušenost, která je ze své podstaty excentrická. Ego a jeho potřeby se dostávají do pozadí, protože možnost nové hry zatlačí v první fázi do pozadí všechno ostatní, čurání, hlad i erotiku. Poslední určení dodávám pro znalce minulých dílů, v nichž jsem zařadil erotiku k vrcholu dostředivé (centripetické) spirituality. Útěk od středové pozice Já se nemůže nechat zapřáhnout do předem daných a poznaných potřeb mého Já. A proto bych rád viděl alespoň někoho, kdo si prožitek hry opravdu představil. To jest: kdo věnoval pár minut času k tomu, aby si tuto situaci nějakým způsobem vybavil před svým duševním zrakem a získal patřičný <em>pocit</em>, který může popsat. Bez tohoto <a href="http://www.umlaufoviny.com/www/res_publica/Redakcni_system/index.php?clanek=331">postupu</a> je totiž další psaní úplně zbytečné, protože se zase budeme hádat o slovíčka. Popis hry ukázal dva základní momenty: 1) extatickou fázi, která je rozhodující pro nový druh odstředivé spirituality; 2) organizační fázi, jež zabudovává do reálu dosaženou hrací extázi. Je jasné, že obě fáze nejedou jedna bez druhé, ale bez inspirovaného začátku není co organizovat. Děti na pískovišti nejsou tak pitomé a manipulovatelné jako dospělí. Když máte blbý nápad anebo si jen hrajete na novou hru a přitom předvádíte staré triky, tak jste ohraný a tím i nahraný. Moment inspirace hraje klíčovou úlohu.

Které principy řídí první moment? Jejich popsání je důležité, protože s nimi jsou spojeny určité pocity, které musíme rozlišit. A rozlišení těchto „duchů“ zakládá typ autentické spirituality. Popsání těchto pocitů se stává exaktním měřítkem pro ty duše, které provozují duchovní život v praxi a navíc v první osobě. Staví na pevné půdě pocitů a nikoliv na bažině pojmů či na Systému zásad. Zpřítomňují si vlastní pocity, o nichž pak následně uvažují. Pilný a zásadový zbytek pak (naopak) dělá náboženství, protože ví, jak to všechno je. A má dobrý pocit, když jde do kostela nebo když vykoná něco dobrého či špatného, čímž naplnil (porušil) něco Festovního. Spirituální excentrikové se vydali jinam, protože nechtějí být pouze Agenty. Proto musí rozlišovat mnohem více „duchů“ než jejich pohotoví protějškové.
/n/n
První a základní pocit princip řídící Hru je pocit Přetlaku a Nadbytku. Píši to velkými písmeny, protože se mi to tak líbí a mám z toho libý pocit. To je ta hra. Přetlak a nadbytek chce primárně dávat a nikoliv počítat. Ale všimněte si, že nedává ze svého Ega, kde to může zdůvodnit jako morální, etický či jiný princip. Ten zase pro změnu píši s malým „p“, protože patří ke struktuře blaživého jednání typu: „Budu dávat, abych byl blažený a abych později dosáhnul i věčných nebeských slastí.“ Konstrukce typu: „Dělám toto, <em>abych</em> dosáhl tamtoho“, ukazuje na ekonomický princip. V jeho základě stojí Freudův <a href="http://de.wikipedia.org/wiki/Lustprinzip">Lustprinzip</a>, protože ekonomiku řídí na nejspodnější úrovni sexuální libido. Zákon nadbytku není primárně ekonomický, protože dítě dostalo nápad „jen tak“ W22; čili nemá nápad „proto, „aby“. Inspiraci dostalo možná i proto, že je svobodné, chytré, tvořivé ... to všechno jistě také, ale hlavně, že dostalo Nápad (<em>jen tak</em>). Princip „jen tak“ stojí proti principu „proto, aby“. Tím se dostáváme do oblasti lidské svobody, která není ekonomická. A zakoušená svoboda rozhodně stojí za důkladnější rozlišení, protože její „duch“ se stává stále vzácnější.
/n/n