Ruka plukovníka Petrova zachránila planetu
Andrej Michajlov
Září 26, 2012
Stalo se to v noci 26. září 1983. Službu konající podplukovník Stanislav Petrov na velitelském stanovišti systému varování před raketovým útokem vojsk protivzdušné obrany dostal automatické údaje o vypuštění pěti mezikontinentálních balistických střel Minuteman z USA na území SSSR. Každá střela nesla deset bojových jaderných hlavic.
Pplk. Petrov měl zdravý rozum a pochopil, že pět raket by bylo příliš málo na počáteční válečný úder, poplach označil za falešný, což se nakonec ukázalo správné: došlo k výpadku systému vyrozumění a třetí světová válka se naštěstí nekonala. Avšak v případě odvetného startu sovětských raket ... raději nedomýšlet.
O měsíc dříve došlo k incientu, v němž by měl pplk. Petrov morální právo spouštěcí knoflík stisknout. Tehdy 1. září 1983 sundal sovětský stíhač Su-15 nad Sachalinem Boeing 747 Korejských aerolinií, letící z Aljašky do Soulu. Těla 269 lidí se nikdy nenašla.
Dvě a půl hodiny letělo korejské letadlo v sovětském vzdušném prostoru a mimo určenou trasu se odchýlilo až o 600 km a to do míst kde se nacházala sovětská tajná zařízení. Špičky vedení státu se dlouho rozhodovaly co s narušitelem podniknout. Stačilo 90 vteřin a dostal by se nad mezinárodní vody. Stíhací skupina už odstartovala, vojenský letec Gennadij Osipovič stiskl spoušť a rozkaz byl splněn. Zpráva amerických radistů letěla světem, jen vláda SSSR mlčela. Akci KAL-007 daly sovětské zpravodajské služby do utajení na 50 let. Stejně postupovala CIA. Přes veškerou snahu se až do dnešní doby neví s jistotou nic. Je to podobné jako v případě Kurska.
V době incidentu se mezi lidmi šeptalo, že letadlo bylo řízeno autopilotem. Je možné, že tomu tak skutečně bylo. Reálně se připouštělo, že šlo o testovací let, jak na něj budou Rusové reagovat. V této oblasti probíhala často rozsáhlá cvičení vojenského námořnictva USA. Nikdo nepochyboval o tom, že se jednalo o špionážní letadlo. Sotva však o tom věděli cestující.
Mezi jiným, přesně stejná situace nastala, opět s Boeingem Korejských aerolinií, 20. dubna 1978. Místo události Severomorsk, hlavní základna Severního námořnictva, velitelská základna protivzdušné obrany. Službu konající důstojník zaznamenává: "Zjištěn cíl. Cíl narušil vzdušný prostor severně od Severomorska a nyní letí nad Murmanskem. Na dotazy neodpovídá." Nastupuje družstvo stíhačů a donutí narušitele k přistání.
Jednalo se o dopravní letadlo Boeing 707 na trase Paříž - Anchorage. Prý zabloudilo. Namísto na Aljašku letělo nad polostrovem Kola a směřovalo přímo nad utajované základny sovětských atomových ponorek Gremicha, Vidjajevo, Zapadnaja Lica, Severomorsk, Polární supertajné vojenské objekty. Tak jednoduše sem zabloudit není možno.
Posádka Boeingu dostává pokyny k přistání. Letec Alexandr Bosov na svém Su-15 oblétává narušitele ze všech stran po dobu deseti minut až do blízkosti 100 metrů od jeho kabiny. Pasažéři to vidí, ale pilot neslyší. Nakonec se Boeing náhle a prudce obrací na západ a letí směrem nad Finsko. K pronásledování odstartovalo z kontrolního bodu nové družstvo, které dostalo příkaz narušitele sestřelit. Na záď Boeingu je vypuštěna raketa, která sestřelí část křídla. Velitel Boeingu mistrovsky přistane na zamrzlém jezeře. Výsledkem je 13 raněných a 2 mrtví. Zkušený pilot Kim Čang Kew, který má za sebou 70 letů do polárních krajin, dělá ze sebe hlupáka a tvrdí, že nic neslyšel.
Po čase byl tento let hodnocen opět jako testovací. Pilot nemohl v žádném případě zabloudit.
V roce 2006 udělila plukovníkovi v.v. Petrovovi veřejná mezinárodní organizace za odvrácení jaderné války cenu - plastiku "Ruka držící zeměkouli".
Na dotaz novinářů, zda byl vyznamenán nebo potrestán za "svévolné" rozhodnutí jednat podle vlastního rozumu Petrov odpověděl: "Ani jedno ani druhé. Nejrve samozřejmě říkali: dáme vyznamenání. Avšak potom sestavili státní komisi na prozkoumání záležitosti, která, jak už to bývá, našla v mé činnosti nedostatky. Podstata je v tom, že v komisi byli lidé, kteří nesli vinu na selhání."
Převzato z Pravda.ru
O "konci světa" a Federálním rezervním systému
Valentin Katasonov
Září 28, 2012
Pozadím všech zpráv o blízkém konci světa 21. 12. 2012 je jediné: v tento den uplyne údajná devadesátidevítiletá lhůta pronájmu tiskařského stroje na peníze Federálním rezervním systémem USA.
Jak to bylo: přijetí zákona o Federální rezervě v roce 1913.
V té době byl Kongresem USA přijat zákon o Federální rezervě, který předpokládal vytvoření centrální banky s názvem "Federální rezervní systém USA". Tento institut dostal pravomoc k vydávání peněz v zemi. Někteří autoři publikace o 21. 12. 12 stanovili tyto předpoklady:
1. V určený den skončí svou činnost "tiskárna peněz" FEDu,
2. v krátké době začne americká i světová ekonomika, závisející na emisi dolaru, využívat deficitu likvidity (peněz), nastane dezorganizace hospodářského života na všech úrovních, dojde ke strmému pádu výroby a spotřeby a k prudkému zvýšení sociálního napětí,
3. na základě ekonomických protikladů a sociálního napětí bude docházet k ozbrojeným konfliktům na všech úrovních, přičemž na světové úrovni je nevyhnutelná světová válka s využitím zbraní hromadného ničení.
Řečeno jinými slovy 21. 12. 12 začne řetěz událostí vedoucích k apokalypse, konec světa přijde o něco později.
Co znamená "pronájem tiskařského stroje" Federální rezervou? V nejpřísnějším případě za pouhé 3 měsíce končí lhůta zmocnění formou licence (koncese, chart), kterou poskytl Kongres USA dané soukromé instituci. Základní je v tomto případě pravomoc emitovat platební prostředky (legal tender) - US dolary. Autor článku se snaží objasnit záležitosti a uvést vlastní pohled na budoucnost.
Po vydání zákona Federal Reserve Act of 1913 je v podstatě chronologie událostí následující:
a) 22. 12. 1913 hlasovala o zákoně dolní komora Kongresu,
b) 23. 12. 1913 hlasovala horní komora (Senát),
c) tentýž den, 23. 12. 1913 (doslova během hodiny po senátním hlasování) podepsal zákon prezident Wilson a zákon počal platit.
Proč ve shora uvedených publikacích o konci světa figuruje datum 21. 12. 12 není jasné. Autorům se zřejmě líbí kombinace čísel 21. 12. 12. - připomíná kabalistiku.
O načasování "pronájmu tiskařského stroje"
V oddíle 4 uvedeného zákona bylo řečeno, že je zplnomocnění Federálním rezervním bankám tvořícím FED (celkem 12) uděleno na 20 let, tedy do konce roku 1933 s dodatkem, že může být zrušeno i dříve, pokud k tomu Kongres přijme zákon, anebo pokud bude FED stávající zákon porušovat. (Citace z originálu: "To have succession for a period of twenty years from its organization unless it is sooner dissolved by an Act of Congress, or unless its franchise becomes forfeited by some violation of law." // P.L. 63-43, 38 STAT. 251, 12 USC 221). O žádných 99 letech pronájmu v zákoně z roku 1913 není řeč.
V USA bylo zvykem vydávat licenci bance na 20 let. Prvním prototypem centrální banky byla Banka Ameriky. Následovala První banka USA, Druhá banka USA. Banka Ameriky dostala licenci v roce 1781, ale kvůli nebezpečím, která přinášela revolučním vymoženostem, jí ji po čtyřech letech odebrali. Ani první ani druhá banka nedokončila dvacetileté období fungování. Poté byly USA, přes snahu bankéřů, osmdesát let bez centrální banky.
Mnohé zdroje uvádějí, že FED dostal už velmi dávno neomezené pravomoci. Je tomu tak. Jenže není ve všech případech přesně stanovena chvíle jeho přechodu na neomezený pronájem tiskařského stroje. Není jednoduché se v tom vyznat, neboť za téměř 100 let existence FEDu bylo přijato přibližně 200 zákonných změn.
Bůhví proč se moment přechodu na jeho neomezený pronájem tiskařského stroje často spojuje s nástupem do Bílého domu prezidenta F.D. Roosevelta (leden 1938). Jeho prvním činem bylo údajně protlačit Kongresem na uzavřeném zasedání změnu, která dala FEDu neomezené zplnomocnění. V jedné z nejznámějších konspiračních publikací Wayne Krautkramera "Federální rezerva, její původ, historie a průběžná strategie (Wayne N. Krautkramer. The Federal Reserve - Its Origins, History & Current Strategy" // CureZone.com // 11.11.2010) píše autor o osudu zákona z roku 1913. Uvádí, že zákon má účinnost 20 let pokud jej v té době Kongres nezmění, anebo pokud nebude licence odebrána v souvislosti s porušením zákona. Jestliže k uvedeným dvěma okolnostem nedojde, má zákon platnost 20 let, tedy do roku 1933. Tehdy byl prezidentem F. D. Roosevelt a k ukončení činnosti FEDu nedošlo.
Leč F. D. Rooseveltovi připisují neexistující službu bankéřům FEDu. Ještě v roce 1927 (Roosevelt byl pezidentem USA až od roku 1933) byl totiž přijat zákon, který zbavil FED dočasných omezení práva vydávat peníze. V originálu zákona se praví "To have succession after February 25, 1927, until dissolved by Act of Congress or until forfeiture of franchise for violation of law". Je to velmi podobné formulaci zákona z roku 1913, pouze tam chybí "na dobu dvaceti let".
Současné vášně kolem FEDu
Důležitá je okolnost, že v zákoně o Federálních rezervách zůstalo právo Kongresu USA odejmout jim pravomoc v jednom ze dvou důvodů:
a) přijme-li Kongres zákon o takovém zbavení (dokonce i pokud FED plní všechna ustanovení zákona),
b) porušují-li Federální rezervy ustanovení zákona z roku 1913.
Podle mínění autora článku není žádných pochyb, že FED byl už dávno zralý na zbavení pravomocí za hrubé porušování amerických zákonů. Jeden z nejkřiklavějších příkladů je tajná akce na vydání ohromných úvěrů největším soukromým bankám v době poslední finanční krize. Podle částečného auditu FEDu byla celková suma přes 16 bilionů dolarů. Mezi "obdarovanými" bylo velké množství mimoamerických bank, přičemž poskytovat úvěry takovým bankám je možno jen se souhlasem Kongresu. Dělalo se to mimo Kongres i Senát. Od zveřejnění výsledku auditu uplynul rok a nic se neděje. Bernanke o této věci mlčí.
Kolem FEDu není nic tajemného. Mezi bankéři a americkými obyvateli je napětí. Bankéřům se dosud daří hájit své pozice, ale za celou dobu existence FEDu je nyní znechucení obyvatel nad otevřeným korupčnictvím a banditismem bankéřů na vrcholu. K ohromující novině došlo v červenci 2012, kdy Kongres schválil zákon o auditu FEDu iniciovaný Ronem Paulem (237 hlasů pro, 98 proti).
Nutno podotknout, že zákon předpokládá audit úplný, včetně kontroly shody statutu této instituce s americkou ústavou. Přitom podle ústavy USA má nezpochybnitelné právo tisknout peníze jenom obyvatelstvo - jím volený Kongres. Lidé si už ale zvykli, že toto právo bylo postoupeno soukromé korporaci. Američané už ve skutečnosti nevědí, komu toto právo náleží. Mezi hlavními akcionáři FED jsou největší americké banky.
Za připomínku stojí, že ani Ron Paul, ani jiní horliví a profesionální oponenti nikdy nepřipomínali, že by koncem letošního roku měla končit lhůta "pronájmu tiskařského stroje". Jistě znají všechny zádrhele zákona. Audit FEDu se dosud neuplatnil, neboť se mu akcionáři této soukromé korporace urputně brání. Právě se chystají v Senátu zákon pohřbít. Hlasování v Kongresu bude daleko důležitější událostí amerického i světového dění, než mystická čísla 21. 12. 12.
Zřejmě z tohoto důvodu si Bernanke a "rada moudrých" (operace na otevřeném trhu FED) pospíšili nastartovat "kvantitativní zmírnění" což je mohutné přidělování peněz americkým soukromým bankám FEDem, maskované bojem s nezaměstnaností (po čtyřiceti miliardách dolarů měsíčně na výkup špatných hypotéčních listin z bankovních portfolií). Bankéři spěchají s využitím tiskařských strojů.
U bankéřů FEDu roste strmě agresivita a avanturismus. Počítají s tím, že jim pomůžou války ve světě, že s jejich pomocí odvrátí pozornost amerických zákonodárců i občanů k jiným záležitostem než je FED. Na zatažení USA do permanentní války chtějí bankéři chytře vydělat. Zde popsaný strategický záměr je přímou cestou ke světové apokalypse.
Zbavit FED jeho pravomocí je možné a nutné. Nečekat na mystické datum 21. 12. 12. Americké zákony to dokonce vyžadují. Ron Paul to přesvědčivě dokazuje ve své knize "End the FED". Je to v zájmu nikoliv jen Ameriky, ale celého světa.
Převzato z Fondsk.ru
Zdroj a odkazy Outsidermedia